Vloni zemřelo celé okresní město

V roce 2020 u nás zemřelo o 17 022 lidí více, než bývá obvyklé. Je to asi tolik obyvatel, kolik žije v jednom okresním městě.

Stojím u vstupu do městského hřbitova a dívám se na skříňku, kde pozůstalí oznamují úmrtí svých blízkých. Těch černě orámovaných listů je nezvykle mnoho. Dávají tak statistice za pravdu a naznačují, že ani letos to nebude lepší. 

Když se pak chystám projít branou hřbitova, potkávám dlouholetou kamarádku Olgu. Po svém otci převzala živnost a stala se majitelkou pohřební služby. Vyzařuje z ní zvláštní klid a vždycky ji provází typický černočerný humor. Dnes je ale nějaká zaražená. Měřím tedy já jejím metrem a neodpustím si otázku, jestli jede na tři směny. Ale moc ji to nepobavilo. "Máme toho fakt hodně."  Chvíli mlčí a pak řekne:" Víš co je zvláštní? Umírají i mladí lidé na nemoci, které jsou vyléčitelné. Najednou se stav zhorší a ten člověk za pár dní umře. Bez covidu. Vypadá to, že ta divná úmrtí jsou z toho všeho, co se kolem nás děje. Z mnoha nesmyslných nařízení. Ze stresu."  

Loučíme se s přáním hezkého dne, a já si říkám, že na slovech té "hrobnice"  bude kus pravdy. Světlo na konci tunelu se ne a neobjevit a z toho neustálého narážení do zdi možná přibude na konci letošního roku další město mrtvých navíc. Mnozí bez covidu, ale také díky němu.