"Rozhodl jsem se pro skutečně čisté řešení. Nemohu zlikvidovat jen muže a nechat žít jejich děti, ze kterých by mohli vyrůst jejich potenciální mstitelé…“ Heinrich Himmler
Historie se v určitých událostech opakuje a bývají to bohužel události velmi tragické.
Tehdy se Mojžíš ve jménu Boha rozhodl definitivně vypořádat s Midjánci. Byli to sice lidé, kteří mu poskytli azyl, když zabil Egypťana a byl to midjánský kněz Rauel, jenž mu dal za manželku dceru Siporu. Měli ale jednu zásadní chybu. Vyznávali své bohy a také zde žily krásné ženy, které odváděly muže od té jeho pravé víry.
"Vyzbrojte své muže ...a vykonejte Hospodinovu pomstu," přikázal Mojžíš.
Bojovníci se tedy vydali k Midjánu a zmasakrovali všechny muže. V té době platilo "boží" pravidlo. Pokud se obléhané město vzdá bez boje, budou všichni obyvatelé necháni na živu a stanou se "pouze" služebníky dobyvatelů. V případě odporu musí být muži pobiti, ale ženy a děti ušetřeni. Podle všeho se Midjánci nepodvolili a zaplatili za to smrtí. Města byla vydrancována, vypálena a ženy i děti odvlečeny do zajetí. Když Mojžíš zjistil, jak se jeho muži zachovali, rozohnil se:
„Cože jste nechali naživu všechny ženy? Právě ony daly Izraelcům podnět k věrolomnosti vůči Hospodinu…. Nyní zabijte z dětí všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním. Všechny děti ženského pohlaví a ženy, jež nepoznaly muže a neobcovaly s ním, nechte na živu pro sebe…“ (Mojžíš, kniha 4.)
Tak byla spáchána jedna z prvních genocid, při níž z obavy před pomstou byly zavražděny tisíce chlapců a následně znásilněny tisíce žen a dětí. To všechno pod záštitou víry.
Heinrich Himmler vyznával obdobný názor. Jenom doba a aktéři se změnili. Fanatické vyznávání jakéhokoliv náboženství nebo filozofie sebou nese většinou utrpení. A je úplně jedno, jak se dotyčný jmenuje nebo v jaké době žije.
