Tajemná katedrála v Chartres - labyrint podivností - část třetí

Patří mezi nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované katedrály v Evropě. Mnohé otázky ale zůstávají stále nezodpovězené.

Na počátku věků skýtaly jeskyně nejen ochranu před nepřízní počasí a divou zvěří, ale v mnoha případech sloužily jako svatyně, první chrámy. Stejně tak tomu bylo na pahorku v Chartres.. Ještě dávno před Kelty zde sestupovali lidé do jeskyních  prostor, aby uctívali svá božstva. Později Gálové, Římané a následně i první křesťané. Během času byl na tomto místě vybudován románský kostelík s malou kryptou a jeskyně pak byla její součástí. Co ale vedlo tisíce křesťanských poutníků k tomu, aby navštěvovali tyto podzemních prostory?

Podivnost šestá - Podzemní svatyně

Když počet poutníků neustále rostl, začal biskup Fulbert v roce 1020 budovat něco, co nemá ve Francii obdoby. Podzemní chrám ( je třetí největší na světě). Jedná se o komplex dvou souběžný chodeb dlouhých 70 m, širokých 5 m a tří velkých kaplí ve východní části. I po následném vybudování katedrály sloužila tato její podzemní část k liturgickým celoročním slavnostem a především k návštěvám poutníků.  S výstavbou je spojována zvláštní podivná událost. V roce 1145 se naprosto neočekávaně projevil tzv. "Kult vozíků". Obyvatelé všech společenských tříd z Chartres se zcela spontánně zapřáhli do vozíků místo volů a za zpěvu náboženských písní tahali veškerý materiál na stavbu. Údajně zde pracovalo tisíc kajícníků.

Podivnost sedmá - Černá madona

Hlavním důvodem proč poutníci absolvovali  strastiplnou cestu do Chartres, bylo poklonit se sošce ženy s dítětem a získat odpuštění nebo nějakou pomoc.  Tato soška ze zčernalého hruškového dřeva byla umístěna právě v kryptě a byla pochopitelně považována za Pannu Marii s Kristem. Některé středověké kroniky to ale vidí jinak. Když přišli do tohoto kraje Římané, pojmenovali Chartres Antricum. Je to odvozenina od slova antrum, jeskyně. Těch zde bylo mnoho. V jedné z nich byla údajně nalezena keltská svatyně s oltářem a výše zmíněnou soškou. Ta měla být vzývána jako "Panna, která dává zrození". Tato skutečnost však byla brána jako zvěstování příchodu Krista a křesťany jako nepohanská ochotně přijata. Další osudy madony s dítětem byli tristní. Ta první keltská byla údajně zničena při  požáru v roce 1020. Byla nahrazena novou kopií a znovu umístěna do jedné z kaplí v kryptě. Postupem času cirkevní hodnostáři usoudili, že tmavé prostředí krypty je přece jenom více pohanské než křesťanské a madonu přenesli přímo do katedrály. Tam ji také našli francouzští revolucionáři a za zpěvu Marseillaisy ji demonstrativně spálili  před hlavním vstupem  V dnešní době můžete vidět opět její repliku. Zčernalá ne věkem, ale lakem, má s tou gotickou, neřkuli keltskou málo společného.

Podivnost osmá - Studna

Nejenom černá madona přitahovala zástupy poutníků. V kryptě se ještě nachází studna hluboká 33,55m. Dle archeologických průzkumů pochází jednoznačně z keltských dob. Její voda byla považována za léčivou. Když obyvatele postihla nemoc zvaná Oheň svatého Antonína (otrava námelem) stala se krypta špitálem. Traduje se, že po napití vody člověk buď do tří dnů zemřel bezbolestnou pokojnou smrtí, nebo odcházel zcela zdráv. V sedmnáctém století se církevní hodnostáři rozhodli zamezit uctívání této "pohanské" léčebné vody a vstup k ní nechali zazdít. Nově objevena a vyčištěna byla až v roce 1901.

Podivnost devátá "poslední"  Tunika Panny Marie

V katedrále Chartres najdeme nespočet cenných historických artefaktů. Z náboženského hlediska je však nejcenější památkou posvátná košile, v níž měla Panna Marie porodit syna. V jedné ze chartreských kronik se hovoří o tom, že kvůli této relikvii přicházeli do katedrály králové, velmožové, rytíři a jiní šlechtici a k poctě tuniky si nechávali zhotovit "košili" obdobnou. Tu si pak oblékali pod brnění a byli chráněni od jakéhokoliv zranění. Relikvie sama měla ochránit Chartres i při obléhání Normany. Ale zdá se, že nejen před nimi. Jak už bylo uvedeno v předchozí části i před samotnými Francouzi i Američany.

Co říci závěrem. Snad jen, že pokud budete mít někdy možnost Chartres navštívit, vzpomeňte si na těch devět podivuhodností co jsem tady popsal. Pak vás bude setkání s tou úžasnou gotikou bavit ještě více..