Tajemná katedrála v Chartres - labyrint podivností - část první

Patří mezí nejvýznamnější a nejlépe zdokumentované katedrály v Evropě. Mnohé otázky ale zůstávají stále nezodpovězené.

Bylo by to malé a vcelku bezvýznamné městečko, jakých jsou ve Francii stovky. To, co je činí jedním z nejvýznamnějších míst Francie, je stavba na vrcholku nevysokého pahorku. Když k přijíždíte od Paříže, uvidíte nejdříve dvě věže. Jsou jako majáky, které  poutníkům ukázují směr cesty. Poutníkům, kteří po staletí procházeli a procházejí  portálem králů do katedrály Notre Dame v Chartres. Ve své původní podobě se dochovala až do současnosti. Několikrát ale měla namále. Nejvíce ohrožena byla za Francouzské revoluce. Tehdy rozhodl revoluční výbor, že v rámci ideologického boje bude vyhozena do povětří. Naštěstí místní architekt přesvědčil revolucionáře, že vniklá suť by zavalila ulice a její odklízení by trvalo několik let. Za druhé světové války se zase Američané domnívali, že je obsazena Němci a slouží jako pozorovatelna. Měla být tedy zničena bombardováním. Plukovník Griffith ale s bombardováním nesouhlasil a sám s jedním vojákem  pronikl za nepřátelské linie. Když pak podal hlášení, že katedrála je opuštěna, bylo bombardování zrušeno.

Samotné místo, kde katedrála stojí, bylo  již od počátku věků místem mystickým. Scházeli se zde Gálové a se svými druidy vykonávali náboženské obřady. Pak první křesťané v malé kapličce a následně v kostele. A když kostel vyhořel, začala se stavět v roce 1194 katedrála. Je symbolem gotického slohu, který se jeví z pohledu vývoje architektury zapeklitým problémem. Jestliže u ostatních stavební stylů se dá zcela jednoznačně vysledovat  postupný vývoj, u gotiky je změna víceméně náhlá a převratná. Romantická a pro milovníky záhad oblíbená verze vzniku gotiky, hovoří o podivné cestě devíti francouzských rytířů do Jeruzaléma a objevu stavebních postupů, které byly právě podkladem pro stavbu gotických katedrál. Těžko říci, jestli je tato legenda pravdivá, ale je poněkud zvláštní, že nedlouho po návratu rytířů se v roce 1137 začalo s gotickou přestavbou baziliky Saint- Denis v Paříži. Ale nejenom tam.

Podivnost první- Věže

Když v roce 1134 zachvátil Chartres požár, byl při něm částečně poškozen i místní románský kostel a zvonice. Hned po požáru se začalo s výstavbou nových gotických věží. Jenže ne jako součást zachovalé části kostela. Nové věže byly postaveny zcela samostatně, velký kus před ním. Vědělo se už tehdy, jak se bude v budoucnu pokračovat? Za šedesát let přišel požár znovu a zničil starý kostel. A v tom stejném roce už se také stavělo. Věže byly "připraveny" z dřívějška. A nejen věže. Vypadá to, že byly připraveny i finance, hotovy všechny nákresy a řemeslníci čekali jen na pokyn. Katedrála byla slavnostně vysvěcena v roce 1260. Na rozdíl o jiných katedrál se stavělo bez jakéhokoliv přerušení.

Podivnost druhá - Orientace

Jednoznačná orietace středověkých kostelů a katedrál je východ západ. Tedy apsida vždy směřuje na východ. Je to jedno ze zásadních středověkých dispozičních pravidel, která nesměla být porušena. Až na tu v Chartres, tam je apsida umístěna na severovýchod. Zajímavé zdůvodnění přináší Louis Charpentier. Vychází z toho, že přesně ve stejné orientaci se nacházela kdysi jakási alej dolmenů, osazená dle telurických proudů. Křesťanští stavitelé, kteří postavili první kostel sice dolmeny zbourali, ale kostel postavili ve stejné orientaci. A katedrálu pochopitelně také.

Podivnost třetí - Dlaždice slunovratu

Pokud budete mít to štěstí a přijedete do Chartres 21. června, nezapomeňte si počkat na jeden kuriózní úkaz. Kolem poledne pronikne otvorem v okně svatého Apolináře paprsek a osvítí kovový čep osazený v asymetricky položené dlaždici. Toto připomenutí letního slunovratu, vyloženě pohanského svátku, v jedné nejuctívanějších staveb Západu je podivuhodné.

O tom, že katedrála v Chatres je výjimečná, svědčí i další skutečnosti. Labyrint, černá madona nebo léčivý pramen v kryptě pod ní. Ale o těchto podivnostech až příště.