Pro některé je to jenom kousek předraženého cosi, co "žabožrouti" a jim podobní zbytečně považují za něco extra. Po labužníky je to ale Sýr s velkým S - Roquefort
Pokud je nějaký pokrm spojený s příběhem, stává se jeho konzumace daleko přitažlivější a zábavnější. Například tak, jako je tomu u vzpomenutého Roquefortu.
Dostal jméno podle města Roquefort-sur-Soulzon ležícího na jihu Francie, v blízkosti Toulouse. Tam se také traduje legenda, která tomuto sýru dala vzniknout.
Byl krásný slunečný den a pasáček ovcí, říkejme mu třeba Jean, hledal místo, kde by mohl v klidu poobědvat. Zvony na kostele v Roquefortu před chvílí odbily poledne a prázdné břicho se už začalo ozývat. A jako by ovce věděly co se mu honí v hlavě, přivedly ho k místní jeskyni. Usedl tedy v příjemném chládku a vytáhl chléb a sýr, skrovnou to krmi místních ovčáků. Jak se tak chystá pozřít první sousto, uslyšel dole na pěšině něčí kroky. Pomyslel si, že ho přišel zkontrolovat sedlák, známý to vínapitel a hrubián. Odložil tedy jídlo na kámen a vyšel mu naproti. Jaké však bylo jeho překvapení, když v dálce uviděl kráčet Collet, dívku krásnou, dobře přírodou vybavenou, ale také v mnohém velmi vstřícnou. Chuť na jídlo byla nahrazena chutí daleko jinou, která byla záhy uspokojena. A protože mnohdy láska i hlad zahání, do jeskyně se už nevrátil.
Po nějaké době ho opět stádo přivedlo k jeskyni. Byl krásný slunečný den, poledne a Jeana zase přepadl hlad. Chyběl mu ale sýr, který zapomenul omylem na ovčárně. A ani náhražka oběda Collet se tentokrát neobjevila. Rozmrzele vstoupil do jeskyně, aby se alespoň trochu ochladil.
A teď přichází zásadní moment celého příběhu. Francouzi jsou nechvalně známí tím, že sežerou téměř všechno, na co přijdou. Jean tedy moc nezaváhal a bez skrupulí se pustil do svého, před časem zapomenutého, už zelenou plísní prolezlého sýru. Možná, že příslušníci jiných národů by se raději šli napást, ale to by pak nepoznali zázrak, jako Jean. Chuť sýra byla tak skvělá, že se běžel se svým objevem okamžitě pochlubit. Od těch dob vesničané nosili do jeskyně své ovčí sýry a díky speciálním podmínkám, začali "vyrábět" sýr, který postupem času pronikl nejen do celé Francie, ale stal se populárním po celém světě. Dnes má Roquefort ochrannou značku a zraje stále ve stejné jeskyni.
Až si někdy Roquefort koupíte, vzpomeňte na Jeana a rozpustilou Collet, třeba vám pak bude ještě víc chutnat a i když je sýrů podobného typu mnoho, pouze jeden vznikl díky erotickému poblouznění jednoho pasáčka.
Pokud byste chtěli vidět, jak dotyčný sýr vypadá, prosím zadejte jeho název do google.
