Jaká je ve Vatikánu věznice? Může tam být někdo odsouzen k trestu smrti? Jaký největší zločin se tady stal?
Statistiky bývají občas podivuhodné a předkládají nám vyčíslení, která bychom nečekali. Koho by napadlo, že stát, který by měl být ze své podstaty tím nejbezpečnějším, má dvakrát větší zločinnost než taková Itálie a nechává dokonce za sebou i Spojené státy Americké. Ale je to trochu podobné známému případu s kuřetem a dvěma strávníky. Když podělíme počet spáchaných kriminálních činů počtem jeho obyvatel, měli bychom získat kriminalitu daného státu. Tak se stane, že na jednoho obyvatele Vatikánu připadne ročně 1,3 zločinu. ( u České republiky je to 0,02 zločinu na obyvatele). Když si uvědomíme, že se toto číslo vztahuje i na papeže a jeho 71 kardinálů, 307 biskupů a dalších kněží, mohla by to být pro někoho docela pikantní statistika.
Jsou tu ale dvě důležitá fakta, která tuto statistiku vatikánské zločinnosti uvádějí na pravou míru. Vatikán ročně navštíví miliony turistů, kteří se stávají terčem kapsářů a tudíž i součástí kriminálních statistik, ale se samotnými obyvateli nemají vcelku nic společného. Druhým faktem je, že se skutečně v 99% jedná o zločin krádeže. Zločin to sice je, ale s nadsázkou možno říci, že ve své podstatě zločin zanedbatelný. A protože je páchán "návštěvníky" na návštěvnících, bohužel z 90% také neobjasněný. Je to dáno tím, že kapsáři rychle mizí přes "hranici" do Itálie. Ale i když jsou pachatelé dopadeni a odsouzeni, není Vatikán zařízen na jejich věznění. Má jen několik cel pro zadržení. Zločinec si pak odpyká trest v italské trestnici na náklady Vatikánu.
Pokud je tedy pachatel přistižen, řeší tyto kauzy vatikánský prokurátor a vrchní soudce. V rámci Lateránských smluv je vatikánské trestní právo z větší části totožné s tím italským a je také možné předat pachatele italským úřadům a soudit je italským soudem. Což se děje jen zřídka.
Ovšem zločiny spáchané na náměstí sv. Petra, v otevřené oblasti, která hraničí s italským územím, připadnou italské policii. Z tohoto důvodu převzali Italové vyšetřování a soudní proces atentátu na papeže Jana Pavla II., když jej Mehmet Ali Agca v roce 1981 postřelil.
Vatikán má ale také ve svém trestním právu mezery. O tom svědčí i případ, kdy byl jeden ze zaměstnanců usvědčen z držení a distribuce kokainu. Vatikánské právo se drogami nezaobírá a pachatel mohl být a také byl odsouzen pouze k čtyřem měsícům vězení za " ohrožování zdraví, morálky a víry".
Posledním závažným zločinem, se kterým se soud a jeho soudci museli vypořádat, byl ten v roce 1998, kdy mladý švýcarský strážce zabil velitele stráže a jeho manželku a pak si vzal svůj vlastní život. Pokud by sebevraždu nespáchal, trest smrti by mu nehrozil. Ten vatikánské právo nezná.
Tvrdit o Vatikánu, že je státem s největší zločinností na světě, je značně přehnané a otázkou kontroverzních statistiky. Pokud se jej tedy rozhodnete navštívit, buďte opatrní hlavně na své věci. Sedmé přikázání se tady sice moc nedodržuje, ale ta ostatní snad ano.
