Nápady některých papežů byly tak odporné, že nad tím zůstává rozum stát. Štěpán VI. to ale skutečně přehnal.
Na rozdíl od Jana XII, jehož sexuálním apetitem se zabýval minulý článek, byl Štěpán VI (?- 897) vcelku standardní hlavou katolické církve. Ovšem také hlavou velmi ješitnou. Díky té ješitnosti se odehrála událost, která nemá daleko k hororu.
Provázanost světské a církevní moci byla ve středověku obrovská. Králové volili papeže a papežové zase císaře. Intrikovalo se, lhalo a podvádělo. A někdy i vraždilo a plenilo pro obojí slávu.
Když se papežem stal v roce 891 Formosus, měl již za sebou jako bývalý biskup jednu exkomunikaci vyhlášenou Janem VIII. Bylo to za organizování puče a údajná další provinění proti církvi. Tato exkomunikace byla po smrti Jana VIII zrušena a Formosus mohl po čase usednout na papežský stolec. Všechno by klapalo, kdyby se papež necítil ohrožený od italských králů.
Tehdy vládl římské říši spolu se svým otcem Lambert ze Spoleta. Asi špatně, protože papež požádal Arnulfa Korutanského o pomoc s příslibem císařské koruny. Korunovace skutečně proběhla a Arnulf se stal císařem. Lambertovi se to určitě nelíbilo a možná právě proto, následovala podivná úmrtí. Takřka současně zemřel papež Formosus i císař Arnulf. Papežem se stává na čtrnáct dní Bonifác VI. a i po jeho náhlé smrti, se na scénu dostává nový papež, Štěpán VI.
Vedly se sáhodlouhé spory, proč udělal to, co udělal. Jestli to bylo proto, aby se zavděčil Lambertovi, nebo z nějaké osobní zášti. V důsledku je to jedno. Štěpán VI. tehdy uspořádal Synodus horrenda, Synodu mrtvých.
Devět měsíců stará mrtvola bývalého papeže Formosa byla exhumována a přinesena do paláce. Tam oblečena do slavnostních papežských šatů a posazena na trůn. Vše mělo probíhat tak, jako by byl Formosus na živu, otázky za mrtvého zodpovídal určený jáhen. Zuřivý Štěpán řval na mrtvolu jako na živého člověka a obviňoval Formosa z neoprávněného jmenování papežem a z nezákonného vykonávání funkce.
Mrtvý Formosus byl sesazen, všechna jeho administrativní rozhodnutí zrušena a svěcení prohlášena za neplatná. Načež mu byly useknuty tři prsty, kterými žehnal, tělo svlečeno a pohřbeno na hřbitově pro cizince. Formosus, ale neměl klid ani tam. Když záhy zasáhlo Řím zemětřesení, které zničilo papežskou baziliku, byla mrtvola znovu vykopána vláčena ulicemi a vhozena do Tibery. Ovšem lid usoudil, že jejich utrpení bylo Božím trestem za zhanobení mrtvoly, a tak si pro Štěpána došli a později ve vězení uškrtili.
Nutno dodat, že Formosova mrtvola byla z Tibery vylovena a nakonec pohřbena v bazilice svatého Petra. Závěry synody zrušeny a Formosus rehabilitován.
