Samotnou církví je považován za největší skvrnu na Petrově stolci, ale také za nepřekonatelného rekordmana.
To, co se podařilo Benediktovi, žádný z dalších papežů nedokázal a stoprocentně už ani nedokáže. Za svůj relativně krátký život byl v této funkci celkem třikrát. S jeho nehoráznou pověstí je to šokující rekord, ale také to vypovídá o situaci, která v církvi vládla.
Papežské křeslo se tehdy stalo rodinnou seslí a bráchové tusculští si ji s neochvějnou samozřejmostí předávali. Tak se po Benediktovi VIII stal papežem jeho bratr Jan XIX. a předpokládalo se, že následně převezme funkci třetí z bratrů Alberich. Jenže Alberich byl už dost starý a tak trochu ženatý. Všichni se ale shodli, že opustit toto dobré bydlo nepřichází do úvahy. Tak byl zvolen papežem Alberichův syn Teofylaktus, zvaný Benedikt IX.(1012-1055).
Hlavou církve se oficiálně stává ve dvaceti letech a k hlavě rozvážné a ušlechtilé má hodně daleko. Stejně jako jeho předchůdce Jan XII. pořádá v papežském paláci dýchánky, o kterých doboví historici tvrdí, že se veskrze podobají dění v biblické Gomoře. Benedikt byl údajně homosexuál, ale na bouřlivé večírky si zval chlapce i dívky bez rozdílu věku. Podle Římanů se tam děly ty nejzvrhlejší sexuální praktiky.
Na druhou stranu se snažil dávat najevo i svoji autoritu. Příkladem může být náš kníže Břetislav, který na příkaz tohoto papeže musel nechat založit klášter, jako vykoupení za krádež ostatků svatého Vojtěcha.
V roce 1044 byli lidé na svatého otce za jeho obskurnosti tak naštvaní, že ho prostě z Říma vyhnali. Papežem je zvolen Silvestr III. Ne nadlouho. V březnu 1045 se Benedikt do Říma vrací, a pro změnu zase vyhání Silvestra. Ale již v květnu se rozhodne překvapivě abdikovat. Příčina je velmi romantická, chtěl se oženit (nebo snad skrytě omužit). Svůj post prodává za 680 kg zlata kmotru Janu Gratianovi, který vstupuje na scénu jako Řehoř VI. Byl to velmi ušlechtilý a pobožný člověk, který se odhodlal k tomuto činu jen proto, aby vrátil funkci papeže důstojnost.
A tehdy nastává ta pravá tragikomedie. Protože se Benedikt nemůže ženit, budoucí partner je již v manželském stavu, požaduje navrácení papežského stolce. Stejně tak si na něj činí nárok i Silvestr III. A samozřejmě ani Řehoř VI. nechce ustoupit. Každý s těchto chlapů má své příznivce a ti si v Římě dávají vzájemně po čuni. Většina římského kléru měla těch pouličních potyček za chvíli dost a vzkázala všem, aby toho nechali, že papež není nikdo, a že kdo bude, rozhodne německý král Jindřich III. Řehoř VI. si řekl, že udělal pro církev dost a taky, že moudřejší ustoupí a kandidatury se vzdal.
Jindřich III. ignoroval zbývající dva rádoby papeže a nechal zvolit Klementa II. Ten mu na oplátku, jak jinak, okamžitě nasadil císařskou korunu. Klement II. to ale měl, jak se říká za pár. Ani ne po roce náhle umírá na otravu olovnatým cukrem. Tento ohavný čin se připisuje Benediktovi, ale také se olovnatým cukrem léčily pohlavní choroby. Tak si můžete vybrat.
Po třetí se stává papežem z vlastní vůle Benedikt IX., aby byl následně vyhnán z Říma císařskými posly. Papežem se zvolen Dimasus II. Vládne 23 dní a umírá. Oficiálně na malárii, ale tomu se dá jen stěží uvěřit. Každopádně po čtvrté se již Benedikt IX. papežem nestává. Je z něho už jen lidská troska. Odchází do kláštera Grottaferrata, kde zanedlouho umírá.
V každém stádu se vždycky vedle těch bílých oveček najde i nějaká ta černá. Někdy se ale stane, že ta černá je jen převlečený krvežíznivý vlk.
