Místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Stanislav Grospič opět ukázal, co jsou členové této strany zač.
Dnes rozhodovali poslanci o tom, jestli má být 21. srpen významným dnem k připomínce obětí invaze vojsky bývalé Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. S návrhem souhlasilo 90 poslanců. Jediní, kteří nesouhlasí, jsou komunisté. A není to až tak nepochopitelné, když místopředseda KSČM Grospič prohlásí, že tyto oběti zemřeli většinou na následky dopravních nehod.
Ano, velká část zemřela při střetu s vozidly cizích vojsk. Ale dá se nazvat běžnou dopravní nehodou to, když prodavačku rozdrtí v její trafice tank, dá se nazvat dopravní nehodou, když jiný tank přejede pomalu couvající osobní automobil i s řidičem? Existují další a další případy obdobných "dopravních" nehod. Ale i kdyby byly za dopravní nehody skutečně považovány, lidé při nich zahynuli jen díky okupačním vojskům a zaslouží si pietní připomenutí.
Je ale vrchol cynismu, když se Grospič tímto svým argumentem pokusil zlehčit a především odvést pozornost od všech těch zastřelených u Rozhlasu, od Viliama Debnára, který dostatečně rychle nereagoval na pokyn vojáka a byl zastřelen ve svém voze před zraky pětiletého syna nebo Danu Košanovou, zastřelenou na schodech university a mnoha dalších.
Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných a znásilněných. Pro poslance KSČM to zřejmě byla jen taková malá patálie, která nestojí za připomenutí. Naštěstí si to ale myslí je oni.
