"Matko zamkni Andulu a odemkni sklep. Migranti dojeli"

Tisíce žádostivých, tisíce žíznivých, tisíce prahnoucích po neopakovatelných zážitcích na tom našem jihu. Jihu Moravy..

Když navštívíte některou africkou, turisticky oblíbenou destinaci, zavezou vás do vesnice, kde se setkáte  s domorodci. Chlapi vám pak na udusaném plácku zatančí, ebenové krásky před chýšemi cosi umelou a děcka ukážou panenku ustrouhanou ze špalku. Přesně tím potvrdí vaši romantickou iluzi,  jak se na tom černém kontinentu žije. Že si pak holky natáhnou džíny, chlapi zavolají mobilem taxi a děcka vytáhnou  z batohu značky Nike barbínovského Kena  už neuvidíte a ani vidět nechcete.

Možná si teď řeknete, co má ale společného Afrika s Jižní Moravou?  No, v posledních dnech je tady docela teplo a hlavně představa o způsobu života na moravské vsi je u některých jedinců značně pofiderní a možná přináší i určitá zklamání.

Jak jim tedy předejít? Jednoznačně prevencí. Turistická příručka, vydaná v rámci nějakého toho dotačního titulu by mnohé vyřešila.

Než ale vyjde, pro základní orientaci uvedu pár stěžejních informací a rad:

• v kroji se tady skutečně běžně nechodí
• víno se běžně nerozlévá zdarma
• když vás někdo pozve do sklepa a ne do sklípku, nechce vám ukázat  prostor, kde má odloženy lyže  nebo uskladněny brambory
• místní dívky mají většinou své partnery, takže obezřetnost výběru je namístě.
• rušení nočního klidu se vcelku toleruje, ale za falešný zpěv můžete klidně dostat po druhé hodině ráno po čuni.
• burčák bývá až po vinobraní a žádat jej na počátku léta z vás udělá blbce. Stejně tak otázka na jeho ročník
• každý vesničan nemá doma prase a tak to nabízené  chorizo raději nekomentujte
• v Lanžhotě nedávejte k dobru vtipy o Lanžhotčanech
• v běžném sklepě při koštování vína si odpusťte řeči o chuti čokolády, vůni lesního ovoce a kopřiv. Každý vinař vás pak dostane na sauvignon z koziček a bude platit to, co u burčáku 
• když budete u cimbálky, nežádejte zahrát některý z hitů Michala Davida či Maxim Turbolenc a  v žádném případě nelepte stovku primášovi na čelo. Stejně tak neházejte do cimbálu mince, i kdyby to byla eura. Nějaká ta bankovka ale potěší.
• některé místní výrazy mohou být pro vás nesrozumitelné a ani chytrý telefon vám nepomůže. V  informačním centru vám to ale rádi přeloží

Tak to bylo jen pár základních rad a informací, které se vám jistě při návštěvě jihu naší země šiknou. Anebo to udělejte tak, jak to udělala blogerka Radomíra, zajistěte si proti všem těm úskalím nějakého schopného domorodce.