Doba přináší všemožné veletoče a tam, kde byste to nejméně čekali, vyskočí ze skříně podivný kostlivec.
"Češi, ... jsou snad nejlepšími vojáky na světě… Tento válečnický národ má ještě kvality z dob Husa… Nic a nikdo nemůže zadržet syny Bohemie. Hlásí se o své místo, kdekoli se bojuje za spravedlnost a za svobodu…"
Tak toto o nás prohlásil diktátor a fašista non plus ultra Benito Mussolini. Nutno ale zdůraznit, že se tak stalo v roce 1918 a v předešlé větě by patřilo použít slovo pozdější. Ale všechny věci spolu navzájem nějak souvisí a hranice mezi nimi bývají velmi křehké.
Těžko říci, jak k tomu došlo, ale pravdou je, že na počátku kariéry Benita Mussoliniho hrál v jeho životě důležitou roli Jan Hus. Vybral si tohoto "kacíře" jako symbol svého vzdoru proti zkostnatělým pořádkům, církvi, pangermanismus i vykořisťovatelské buržoazii. Jestliže mu rodiče dali jméno podle mexického revolucionáře Benita Juareze, nikdy ho nenechali pokřtít a doma vedli "podvratné“ řeči, není se čemu divit, že z malého Benita vyrostl socialista a marxista. Hus a husitské hnutí mu bylo v tomto směru velmi sympatické a inspirativní. Až tak inspirativní, že nejen napsal knihu Giovanni Huss il Veridico, tedy Jan Hus, hlasatel pravdy, ale s Husem se i ztotožňoval a pod svými články se podepisoval, jako Vero eretico - Pravý kacíř.
Vřelý vtah k Husovi a husitskému hnutí se odrazil i v kladném postoji k Československu a v nadšení z našich legionářů a jejich podílu na vzniku republiky. Svými postoji zaujal prezidenta Masaryka tak mocně, že mu za to v roce 1926 udělil Řád Bílého lva.
V historii udělování tohoto řádu se objevují různí lidé a v období socialismu i pěkní výlupci, ale u Mussoliniho je spojitost s demokratem Masarykem poněkud podivná
Můžeme pominout Mussoliniho vztah k Leninovi, marxismu a ruské revoluci, důležitý je rok 1921. To zakládá svoji fašistickou stranu, která tvrdě likviduje své oponenty (v letech 1920-1922 zavraždili fašisté v Itálii na 2000 lidí). Stoupá k moci a konečně se v roce 1925 stává Ducem, diktátorem, který omezuje základní lidská práva, zavírá a nechává vraždit nepohodlné.
Domnívat se, že Masaryk o tom všem nevěděl je velmi naivní. Přesto tomuto člověku náš nejvyšší řád udělil.
Co s tím? Nic. Stalo se a není nutné vydávat nějaké zdrcující rozsudky. Znamená to ale, že Masaryk nebyl až takový demokrat jak se tvrdí nebo tehdy účel světil prostředky? Kdo ví. Jasné je jen to, že se nám pak pan Mussolini v Mnichově za ten řád hezky odvděčil.
