Dějiny obsahují příběhy, které historikové nikdy nepotvrdili. Jsou ale tak vzrušující, že je mnozí považují za reálné.
Budoucí papež usedl do křesla a odhrnul sutanu. Jeden z kardinálů poklekl, ruku strčil pod křeslo a zvolal: "Testiculos habet et bene pendentes." (" Má varlata a správně mu visí") Podmínka pro výkon funkce Božího náměstka byla splněna. Těžko říci, jestli zkoumání varlat budoucího papeže se zakládá na pravdě, nebo je to jen pikantní legenda. Každopádně se ve Vatikánském muzeu nachází zvláštní kus nábytku, který má být údajně s touto tělesnou prověrkou spojen. Smysl podivnému rituálu dává legenda o ženě, která se údajně stala první a zatím také poslední papežkou v historii katolické církve.
Ještě před 16. stoletím byl příběh, později označovaný za smyšlenku, brán jako zcela reálný. Je popsán v několika kronikách a zmiňuje se o něm i Jan Hus na Kostnickém koncilu v roce 1415. O co tedy šlo.
V osmém až desátém století, časový údaj se liší dle různých zdrojů, měla žít v Aténách velmi pobožná a také ambiciózní dívka jménem Jana. Vzhledem k tomu, že Vatikán neumožňoval ženám v rámci církve vykonávat jakoukoliv vyšší funkci, rozhodla se předstírat, že je muž. V převlečení za mnicha odešla do Říma, kde si postupem času získala řadu příznivců, vypracovala se na hodnost kardinála a svoji kariéru dovršila zvolením za papeže. Jana měla sedět na papežském stolci více jak dva roky. Osudným se jí stal slavnostní průvod Římem. V jedné z uliček mezi bazilikou svatého Klimenta a Koloseem jí přišlo náhle nevolno a za všeobecného překvapení porodila dítě. Dav to tak rozlítilo, že Janu přivázal k ocasu koně, vláčel ji městem a nakonec u hradeb Říma ukamenoval.
Již v 16. století jezuitský kardinál Robert Bellarmine spolu s dalšími učenci existenci papežky Jany zpochybnil a prohlásil, že neexistuje o její vládě žádný hodnověrný důkaz. Ale ani pozdější bádání nepřineslo více světla do tohoto případu. Různé teorie hovoří o pouhé satiře nebo pokusu protestantů znevážit papežskou funkci. Mnozí ale naopak věří, že záhadná papežská stolička je dostatečným důkazem toho, že se církevní hodnostáři takto pojistili, aby se už nic podobného nemohlo opakovat. Ale kdo ví? Tento kontrolní rituál byl údajně zrušen papežem Hadriánem VI. již v 16. století, takže ženy mají opět šanci.
