"Nám šlo hlavně o člověka soudruhu." "Kefalín, tyhle starosti můžete pustit z hlavy. Lidí je na světě jako sraček." Poručík Hamáček (Černí baroni)
Prasečí chřipka, ptačí chřipka, ebola, zika, polio a teď koronavirus. Žijeme ve 21. století, jsme vyspělá civilizace, která dokáže zkrotit atom, lehce se přesunout kamkoli na světě, poslat vzkaz do vesmíru a přesto se pravidelně objevují podivné nemoci, které si vyžádají tisíce mrtvých. Kde se berou?
Pachatel č.1
James Lovelock, anglický chemik, fyzik a doktor medicíny přišel s hypotézou, že "planeta Země je obrovský organismus složený z komponent, které na sebe symbioticky působí", a když je člověkem tato křehká rovnováha narušena, tak se brání.
Můžeme si tedy za všechny ty nemoci nakonec sami? Plundrujeme tu naši kouli a ona to nechává jen tak? Nebylo by se čemu divit. Pro některé státy je totiž ochrana životního prostředí zcela nepodstatný pojem. Například za posledních 50 let zmizelo v tropických oblastech více než 100 milionů hektarů lesa, jen proto, aby se zvýšil chov dobytka a výroba palmového oleje pro stále narůstající počet obyvatel a arabské státy se zase díky své vzrůstající produkci ropy staly nejznečištěnějšími oblastmi planety. Je nás moc?
Pachatel č.2
Podle jiných vědců jsme ale jen na prahu dalšího pravidelného, v pořadí šestého, vymírání. V tom posledním, před 65,5 miliony lety vyhynulo, 75% všech druhů včetně populárních dinosaurů. Takže taková začínající očista.
Pachatel č.3
A poslední teorií je, že farmaceutický průmysl by rád zase proti něčemu očkoval. Vakcíny jsou přece vedle ropy a zbraní jedním z nejzajímavějších produktů.
V konečném důsledku je ale jedno, která z výše uvedených možností je správná, vyjde to totiž nastejno. Lidé budou umírat tak i tak.
