Pravda pomalu vyplouvá na povrch a neuvěřitelné se stává skutkem. Budeme mít v kauze Hamáček už konečně jasno?
Když pominu ty, kterým jsou Vrbětice, Janek Kroupa i vicepremiér Hamáček zcela ukradení, dokázal jeden článek rozdělit české občanstvo na dva nesmiřitelné tábory. Jestliže jedněmi byla označena zpráva novináře Kroupy za další Kroupovskou bublinu, druzí naopak požadovali po Hamáčkovi okamžité odstoupení a možná i jeho obvinění z vlastizrady.
V dalších dnech proběhly hrozby žalobami, emocemi naplněná vystoupení politiků, jednání nejednání poslanců a divné kličkování redaktorů Seznamu. Ti, kteří věděli, mlčeli, ti, kteří nevěděli, spekulovali. Snad rozhodující okamžik ale nastal po včerejší schůzce senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Senátoři si pozvali několik účastníků schůzky, kterou inicioval ministr vnitra Hamáček a kolem které se všechno točí.
Novinářka Seznamu Kristina Ciroková pak požádala účastníka schůze, senátora Václava Lásku, o komentář k předmětnému jednání. Ačkoliv je senátor Láska zavázán mlčením, neřídil se známou to Cimrmanovskou hláškou, že nesmí ani naznačovat a naznačil. A naznačil zcela zásadně. Jeho poznámka k ministrovým hrozbám žalobami mluví za své. „Hamáček by od soudu odešel jak spráskaný pes,“ řekl senátor a vzhledem k tomu, že je právník, dá se považovat jeho tvrzení za relevantní. Dál už snad ani pokračovat nemusel. K otázce vlastizrady Jana Hamáčka se ale vyjádřil. Přestože ministr skutečně do Moskvy jet chtěl a také chtěl vyjednávat, označil senátor Láska jeho počínání za tak neskutečně naivní a blbé, že to nemá v českých dějinách obdoby. Takové absurdní jednání by prý nemohl použít ani žádný spisovatel ve svém románu, protože by jej s tím hned z nakladatelství vyhodili. Možná by tedy pan Hamáček díky tomuto zjištění unikl pobytu v cele. Jestli "odpočinku" v nějakém jiném ústavu, toť otázka.
Možná právě nastal čas, aby poslanci, senátoři a všechny ty bezpečnostní složky vyložili karty na stůl a přestali z nás dělat nevědomé hlupáky. Máme právo to vědět.
