Časy se mění a někdo by mohl říci, že lidé čím dál víc blbnou. Otázkou zůstává, jestli se ta naše blbost jednou neobrátí proti nám.
Byl asi rok po revoluci, všichni se ještě radovali, že šel "rudoch od válu" a náš trh pomalu doháněl to, kam to soudruzi se svým řízeným hospodářstvím dopracovali. Konečně člověk mohl koupit barevný televizor bez toho, aby strávil noc před prodejnou ve spacáku. Já ale nechtěl nic, co by bylo v minulém režimu nedostatkovým zbožím. Chtěl jsem koupit obyčejnou žárovku. Přesto jsem odešel s prázdnou.
Ne, že by žárovky neměli, ale já jsem si nějak nedokázal představit, že si ji koupím od klučiny s Husákem na triku. Měl jsem obdobný pocit, jako strýc Ivany Chýlkové ve filmu Díky za každé nové ráno, když si přinesla domů prošívanou bundu a jemu připomenula to, co musel nosit v gulagu. Přemýšlel jsem, co ho k tomu vede. Byl snad jeho tatík nějakým okresním tajemníkem, nebo to dělá jen z pubertálního protestu? Ale tehdy by mne ani ve snu nenapadlo, že se dnes na nějakém eshopu dočtu že:
"Gustav Husák, tehdejší československý prezident, je nyní nejprodávanější retro vzor. Na tento portrét jsme se museli ze školních lavic dívat celý den. Proto jsme ho zařadili do nabídky, protože tohle tričko u každého vzbudí pozornost."
Logika toho textu je sice úžasná, ale časy se mění a upoutat pozornost byla všem mladým vždy blízká. Také jsme kdysi upoutávali. Dnes je to Husák, za nás to bylo tričko s nějakou "hnusnou máničkou". Ovšem, prodávat vysavače s Masarykem na triku, by bylo chápáno jako výtržnictví a soudruh vedoucí by byl bez prémií.Dnes máme demokracii a také zákon, který vidí zobrazování představitele zločinecké organizace jen jako nezávadný zdroj příjmů.
O inteligenci a smýšlení toho, kdo si něco takové obleče, nechci polemizovat a je to jeho věc, ale až potkám na ulici trička s Josefem Urválkem nebo Aloisem Grebeníčkem, budeme s těmi našimi zákony a demokracií asi už definitivně v ...háji.
