...a také žena, o které se pějí písně, píšou romány a hrají divadelní hry. Mnozí Irové dokonce tvrdí, že Grace O´Malley znamená samo Irsko.
Představte si, že jste bohatý irský šlechtic a máte doma sotva patnáctiletou holku, která je posedlá mořem, loděmi a vším s tím spojeným. A tahle ta Grace vás pořád otravuje a chce s vámi vyrazit na nějakou plavbu. A vy jí to nechcete dovolit a hledáte pro ni dostatečný důvod, proč s vámi nemůže. Tatu O´Melleye tehdy nenapadlo nic lepšího než jí tvrdit, že tím důvodem jsou její dlouhé rusé vlasy, které by se zapletly do lanoví. Normální holčina by to asi vzdala a zůstala doma, Grace vytáhla historickou mašinku a sjela ty své kadeře na trojku. Pak se převlékla za námořníka a vetřela se potají na otcovu loď.
Historie mlčí o tom, jak její "výlet" nakonec skončil, ale díky tomu ostříhání si vysloužila přezdívku Granuaile - holohlavá. A také ukázala, jak to s ní budou mít někteří těžké.
Grace O´Malley se narodila kolem roku 1530 ve šlechtické rodině klanu Ó Malleyů. Byli to Irové se vším všudy a Angličany moc nemuseli. Nemuseli je, vlastně vůbec. Ta neustálá snaha Londýna zasahovat do jejich práv jim docela lezla krkem. Všechno vyvrcholilo, když si Jindřich VIII, známý to střídač manželek, nechal v roce 1541 odsouhlasit titul "King of Ireland“. V Irsku to vřelo a tato situace poznamenala i další život Grace. Po smrti otce převzala jeho roli obchodníka a na tu dobu i jednu nevídanou věc, chovala se jako muž. Byla ambiciózní a zuřivě nezávislá. Spojila ve svazek několik irských klanů a vytvořila flotilu 20 lodí se stovkami mužů. Ti pak brázdili moře, přepadávali lodě a vybírali poplatky nebo i zabavovali zboží anglickým obchodníkům. To se mnohokrát neobešlo bez násilí a vražd. Trpělivost Tudorovců přetekla v roce 1574 a vyslali svá vojska dobýt rebelčin rodný hrad Rockfleet. Ale po čtrnácti dnech obléhání, přešla Grace do útoku a Angličany zahnala na ústup.
Nic ovšem netrvá věčně a v roce 1586 byla nemilosrdným guvernérem Irska sirem Richardem Binghamem zajata a jen o vlásek unikla smrti. Ten se s tím nemazlil a každého katolíka dal okamžitě popravit. Když byl zajat i její manžel a syn, připlula v roce 1593 do Londýna a požádala o audienci u královny Alžběty II. Riskovala tím sice smrt, ale Alžběta ji nakonec přijala. Dvořané byli zděšeni jejím vystupováním. Stále se považovala za královnu Irska a podle toho i s Alžbětou jednala. Za to mohla okamžitě skončit ve vězení, ale anglická královna to akceptovala. Hlavním důvodem byla snaha o smír a také odvrácení nebezpečí spojení irských katolíků se španělskými proti koruně.
Traduje se legenda, že když Grace v přítomnosti královny kýchla, nabídla ji Alžběta svůj hedvábný kapesník. Ta ho použitý odhodila do krbu. Všichni by tehdy považovali kousek té látky za vzácný dar, Grace jen za ušpiněný hadr.
Po této schůzce bylo Grace O´Malley zrušeno obvinění z velezrady, byla jí uznána všechna práva na plavbu, guvernér Binghamem byl odvolán a syn i manžel propuštěni. Ovšem to všechno za slib, že irští rebelové skončí s rebelováním.
Grace O´Malley zemřela v roce 1603. Zapsala se do dějin jako neúnavné bojovnice za práva Irů, ale i jako bezohledná vůdkyně pirátů bažící po moci a bohatství. Každopádně to byla velmi výjimečná žena, jejíž duch se vznáší nad Irskem do dnes.
A pro ty, kdo dočetli až sem, ještě jedna historka. O dvě stě let později poslal jakýsi skotský farmář do západního Irska své chlapy, aby na starých hřbitovech kradli kosti. Ty pak mlel a používal jako hnojivo. Bohužel se stalo, že jednou přivezli i lebku staré pirátky. Jejího ducha to pěkně naštvalo a pomstil se neotřelým způsobem. Jeden z jejích zubů nechal zarůst do pohnojeného tuřínu a zlotřilý sedlák se jím při obědě udusil...
Jedna z písní věnovaná Grace O´Malley
