Hřímal Miroslav Donutil v Peliškách a já tuhle větu slýchával před více než třiceti lety mnohokrát...
Komu tím prospějete, když máte dlouhé vlasy? Komu tím prospějete, když posloucháte tu západní hudbu? Komu tím prospějete, když nosíte americké vojenské bundy?
Otázka pro mne tehdy nepochopitelná, protože jsem nikomu prospívat neměl v úmyslu. Byl jsem jenom mladý, trochu neklidný a možná i naivní. Ale dnes tomu rozumím. Nezapadali jsme do představ soudruhů o socialistickém uvědomělém mladém kádru a jakékoliv vybočení z šedi, znamenalo nahrávání zlotřilým imperialistům.
Ve snu by mne ale nenapadlo, že něco podobného uslyším i dnes. Pokud se snažíte být relativně nestranný a pokud možno objektivní, zákonitě narazíte. Ono je to podobné situaci, kdy na válečném poli stojí proti sobě dvě armády a vy kráčíte v tom volném pruhu mezi nimi. Podíváte se vlevo a řeknete: „ To znásilňování je fakt hnusný zvyk" a o pár kroků dál se otočíte vpravo a zavoláte: "A vraždit zajatce je ještě odpornější." Nebudou vás mít rádi a s největší pravděpodobností dostanete přes držku od obou. Pravda se prostě nenosí. A tak dnes, když třeba napíšete, že president Zeman si nevidí do pusy a někdy se chová jako buran, označí vás hned za příznivce pražské kavárny. Když napíšete, jak vašemu kamarádovi, řidiči kamionu, rozřezali imigranti plachtu a vykradli zboží, jste xenofob. Když napíšete, že vám cikáni dělají ve městě nepořádek, jste rasista, a když vzpomenete zločiny katolíků jste hanobitel církve. A hned se také objeví otázka: "Komu tím chceš prospět?"
Nechci nikomu prospívat, ale také se nechci na věci dívat černobíle. Na tomto blogu se to v poslední době vyhrotilo do extrémů a někteří se začali chovat, jako ti soudruzi za bolševika. Vidí jen tu svoji pravdu a nic jiného je nezajímá. Vážení někteří, uberte plyn a snažte se na věci dívat pokud možno bez velkých emocí. Prospěje to všem, ale především vám samotným.
