Prezident nemůže za to, že ústava umožňuje mnoho různých výkladů a že byla zřejmě napsána pro národ Mirků Dušínů.
Rychlé šípy podporují ústavu České republiky
Trable s ústavou V době, kdy na Miloše Zemana padají jedovaté sliny politiků, novinářů i politologů kvůli jmenování (a předpokládané dlouhodobé podpoře navzdory poslanecké sněmovně) Jiřího Rusnoka, je dobré si připomenout, že zdaleka nejde o první spor mezi prezidentem a jeho pohledem na ústavní pravomoci a povinnosti na jedné straně a zastánci jakéhosi imaginárního Ducha ústavy na straně druhé:
- Václav Klaus odmítal jmenovat některé soudce (více zde)
- Václav Klaus odmítal podepsat tzv. Euroval (zde)
- Miloš Zeman odmítal jmenovat Martina C. Putnu profesorem (zde)
- Miloš Zeman zabránil jmenování Miloslava Vlčka inspektorem Úřadu pro ochranu osobních údajů (zde)
I když vlastně ten poslední případ žádný spor nevyvolal, protože Duch ústavy je zřejmě dost nevyzpytatelná entita - na jednu stranu hájí katolickou buznu, ale pradlena špinavých peněz mu není dost dobrá. Tedy alespoň soudě dle toho, že v případě Martina C. Putny šlo údajně o akademické svobody (což je naprostá hloupost a ústava se o akademických svobodách ani slovem nezmiňuje), ale Miloslava Vlčka se nezastal vůbec nikdo, i když šlo o stejný princip a Zemanův údajně svévolný výklad pravomocí a povinností prezidenta. Proč ten rozdíl?
"Duch ústavy"
Vážně, proč se Duch ústavy zastane jednoho a média jsou po několik dnů plná nebohé týrané putny a za pár dnů tentýž Duch a tatáž média v naprosto stejném případě ignorují nebohého Vlčka? Duch ústavy je zvláštní věc. Kdyby existoval a fungoval (nejen pro vyvolené), bylo by to skvělé. Nemusely by existovat zákony. Stačil by jen jeden, který by říkal, že se k sobě lidé mají chovat slušně, přátelsky a nesobecky jako samí Mirkové Dušínové. Nanejvýš by v případě pochybností v České televizi vystoupil nějaký ten ústavní právník a řekl by, jak Duch ústavy vidí tu kterou kauzu, a bylo by vymalováno.
Jenže svět je jiný. Není plný Mirků Dušínů. Proto taky máme zákony, které přesně popisují (když se zadaří), co je a co není zákonné. Tedy až na ústavu. Tam se zdá, že přesnost z nějakého důvodu nevyžadujeme, a tak je ústava jen ubohý blábol nebo v lepším případě pohádka. A Duch ústavy? Pro mě osobně je Duch ústavy holý nesmysl a každý, kdo jej vzývá, by zasloužil pohlavek, protože naši společnost nebezpečně přibližuje k výboru pro veřejné blaho.
Co s tím?
Je těžké si přiznat, že základní zákon republiky je zmetek, ale přiznání si problému je prvním krokem nutným k jeho řešení. Ústavu je třeba přepsat. Není to žádná ostuda. Ostudou by naopak bylo donekonečna pokračovat v téhle křeči. Způsob, jakým by se mohla přepsat ústava, je možné demonstrovat na zřejmě nejhloupějším bodu nynější ústavy. Tím je článek 63 bod 1i, který upravuje jmenování soudců: (1) Prezident republiky dále ... i) jmenuje soudce
Takhle to tedy "vyřešili" naivní autoři ústavy České republiky, a pak už se jen několik let styděli za svůj zmetek, když Václav Klaus odmítal jmenovat soudní čekatele. Ústava mu to totiž ve výše uvedených dvou slovech nijak nepřikazovala. A jak to tedy napsat lépe? Inu, velmi snadno. Třeba takto: i) MUSÍ jmenovat soudce na návrh ministra spravedlnosti nejpozději do jednoho měsíce od doručení návrhu
Pokud by chtěli autoři nového znění ústavy dát prezidentovi větší pravomoc, lze slovo MUSÍ nahradit slovem MŮŽE. V obou případech bude naprosto jasné, co prezident pouze může (a nelze to po něm vymáhat) a co naopak musí (jinak by byl v rozporu s ústavou). Pro pochyby, nejasnosti a Ducha ústavy nezbude žádný prostor.
Může být i hůř ...
Co když se ústava ponechá beze změny? Nedávné prezidentské volby dokázaly, že lidé nechtějí za prezidenta amébu nebo želé. Místo toho chtějí silnou osobnost. Lze předpokládat, že čím bude osobnost silnější, tím větší bude tendence vykládat si nejasnou a mnohoznačnou ústavu ke svému prospěchu. Pokud se ústava nezpřesní, dost možná jednou dojde i na tzv. extenzivní výklad článku 62, podle kterého Prezident republiky a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
Pokud může prezident jmenovat předsedu vlády jen dle svého uvážení (jak se ostatně ukázalo v případě Jiřího Rusnoka), proč by prezident nemohl premiéra libovolně i odvolávat? Já bych tedy na místě nově zvoleného prezidenta odvolal předsedu vlády Bohuslava Sobotku nebo Vojtěcha Falmera Filipa v první minutě po slavnostním slibu. Proč? No přece v zájmu veřejného blaha!
