Proč tahá škola moji dceru do kostela?

Tuhle mi přišla holka ze školy a hned ve dveřích mi sdělovala, že místo vyučování byli v kostele. Že se tam hrálo divadlo. " A o čem?" ptám se.

"Já vlastně ani nevím, byla to nuda, sedět v kostele" odvětila holka, "měli jsme mávat palmovým listím. Ani nevím proč. No pak něco říkali o Kristovi, já nevím."

Víc jsem z ní nedostala. Neměla zájem mě dál informovat. Šla si po svém.

Dneska se mi u ranní kávičky dostalo z novin vysvětlení.

Dnešní děti prý že nevědí, proč se velikonoce vlastně slaví, nechal se slyšet místní velebníček. Velikonoce přece nejsou jen malovaná vejce a velikonoční zajíci. Proto uspořádala církevní obec divadlo v kostele.  Aby se děti poučily o smyslu velikonoc. 

Vyzdobili kostel palmami, nechyběl stůl s chlebem a vínem a samozřejmě velký kříž u oltáře. Dveře kostela symbolizovaly bránu Jeruzaléma, kostel představoval samotný Jeruzalém. Odehrála se poslední večeře páně, jeho ukřižování a zmrtvýchvstání. S sebou domů dostaly děti sáček semínek, aby jejich zasetím stvořily nový život.

Semínka náboženské osvěty však nepadla na úrodnou půdu. Moje dcera si z kostela a celého představení odnesla jen matnou vzpomínku na mávání jakýmsi palmovým listím za jakýmsi účelem. Ostatní vypustila z mysli. Pytlík se semínky domů vůbec nedonesla. Nový život tak jejich zasetím nestvoří.

Napadá mě otázka. Jak je možné, že v dnešní době se v době školního vyučování tahají děti do kostela?Nikdo se neptá, chceš, nechceš, nejsou rodiče proti? Prostě je to hotová věc. Kostel je už několik let odloučen od státu. Jak to, že kostel není odloučen také od školy. Škola je státní zřízení. Školní docházka je povinná. Chození do kostela v době školní docházky také?

Každý má právo na vlastní víru a náboženství. Kdo k tomu potřebuje kostel, ať si do něho chodí. Ve svém volném čase. Je to jeho volba, jeho dobrovolné rozhodnutí. Dětí se ale nikdo nezeptal. Ani jejich rodičů. Do kostela šly přeci v době vyučování.