Jak ten osel mezi dvěma kupkami sena

"Dobrý den. Už jsem tu zase. "  Jo, byla tu znova. Už tu byla tolikrát a pokaždé stejná odrhovačka. Dneska to nebude lepší. Nebo?

"Máte ještě ty bundy ve stodesítce? Jo červený, to je dobře a značka je taky dobrá. Didriksons, to já znám, to je kvalita. Právě jsem byla u konkurence, tam měl jen růžový, ale tak nějak divně růžový. Teda  růžovou nechci, červená je dobrá barva. A tam byly dražší jak tady. Může si ji zkusit? No sedí dobře. Akorát je trochu delší a odstává. Aha, to se dá přitáhnout, no jo, takhle nějak si to představuju. A kdypak bude mít slevu? Vloni jsem takhle koupila za poloviční cenu," zakončila monilog otázkou. 

"Sleva bude až po vánocích. Ale už takhle máte bundu o padesát korun levnejší jak dodavatelem doporučená cena," podotkla prodavačka. Padesát korun zřejmě nestačilo.

"No jo, ale zima se blíží, už by tu bundu potřebovala teď. "

Pauza.

Zřejmě čekala, že prodavačka nabídne padesátiprocentní slevu už nyní.

"A kolik že vlastně ta bunda stojí? A máte  oteplováky do barvy? Máte? Aha. A kolik by stálo, kdybych koupila jak bundu tak ty oteplováky dohromady?

Prodavačka nabídla dvacetiprocentní slevu.

"No jo, no to je přeci jen levnější jak u konkurence. No když já pořád nevím, mám koupit teď a nebo mám počkat? A tak ta sleva, kdy bude? A nebudou do tý doby bundy prodaný? Já teda nevím, chceš červenou bundu? Líbí se ti?" obrátila se na dceru.

 Dítě přitakalo, bez protestů bundu schválilo. S tím matka zřejmě nepočítala. Znejistěla ještě víc.

"A chceš opravdu tuhle červenou bundu?"

Dítě zase dost přesvědčivě kývlo na souhlas.

"Tak já ji teda koupím teď.... ale když já vlastně nevím.... a nechceš tu růžovou?.... Tak ti  mám koupit tuhle červenou bundu? A nebo tu růžovou?"

Přitom před chvílí rezolutně tvrdila, že růžovou za žádnou cenu nechce. Holčička to už vzdala, stála jak solný sloup a už ani  nepřikyvovala.

"A máte černé legíny?"

Ty nebyly. Vlastně byly, ale ne takové, aby se zákaznici zalíbily.

"No tak já teda nevím jak to uděláme s tou bundou. Chceš fakt tuhle červenou?"

Přikývnutí.

"No když já nevím,  červenou nebo růžovou nebo jestli mám počkat. Víš co, jdeme domů a budeme o tom doma uvažovat."

Oblíkla holčičku a šla ke dveřím: "Tak na shledanou. "

 A bylo. 

Jak to dopadlo s nerozhodným oslem je obecně známo. A jak to dopadne s bundou? Kdo ví.