Konečně někdo řekl, co na srdci, to na jazyku; Andrej Babiš si postěžoval, že čas strávený ve Sněmovně považuje za ztracený. Co se dá říci třemi větami, popisují poslanci čtvrt a více hodiny. Všichni to vědí, ale bez skrupulí to řekl až šéf ANO. Alenka v říši divů. O tom, že mluví otráveným voličům z duše svědčí i fakt, že v preferencích vede s 31 procenty o více než polovinu hlasů nad zbývajícím houfem politických stran.
Obstrukce a skřípění zubů...Foto: B. Olšer (2)
A to ho nyní čekají obstrukce, které ještě nikdy na vlastní kůži nezažil; drzé sněmovní okrádání daňových poplatníků panoptikem hokynářů. Třeba když šest hodin v kuse trvaly projevy socialistů o ničem; chtěli oddálit už předem jasně vítězné hlasování o nedůvěře Nečasově vládě. Pak několik dnů zase dělal obstrukce Nečas Johnovi, když nechtěl schválit nového policejního prezidenta Lessyho; mluvil ve Sněmovně až několik hodin, když navrhnul vyřadit asi tři desítky bodů. Nazval to sarkasticky racionalizací sněmovní schůze. Návrh na vyřazení každého z bodů posléze obsáhle zdůvodňoval, jeho vystoupení tak trvalo několik hodin. Vysloužil si přízvisko Fidel Castro, jenž vytvořil jeden ze zápisů v Guinessově knize rekordů, když dosáhl nejdelšího projevu o kubánské revoluci na půdě OSN v září 1959; trval 4 hodiny a 29 minut…
Levici tekly nervy a po této zkušenosti se vytasila s protiútokem a odhlasovala, že každý řečník může vystoupit pouze dvakrát a mluvit jen deset minut, ODS na to vyzrála. Když poslanec vystupuje se stanoviskem šéfa klubu, může mluvit neomezeně dlouho. Tak Petr Nečas, odpůrce zvyšování sociálních výdajů, mluvil opět a opět a dlouho. A zase se nemohlo hlasovat. Zapojil se také Miroslav Kalousek (TOP 09); za více než hodinovou přednášku o vzniku krize u zákona o daních. Opozice se též dočkala další jeho verbální perly: “Příště prosím nechte své svědomí plout po vlnách mých vět a otevřete srdce mým slovům a poznáte pravdu.” Prostě šlo o repliku, jež se dá nazvat ”hovorem o provaze v domě oběšencově”… Zvláště, když v roce 2010 se během obstrukcí předvedl nosič vody Tluchoř, když řadu hodin pilně nosil svému šéfovi Nečasovi vodu, aby mu z toho řečnění nevyschlo v hrdle, za což si pak později vysloužil trafiku...
Následoval rok 2011 - Vlasta Bohdalová z ČSSD se rozhodla předčítat poslancům pasáže z knihy svého oblíbeného libanonského autora Chalíla Džibrána Prorok. Aniž to zamýšlela, vystihla i počínání sociálních demokratů v posledních šesti dnech ve Sněmovně. Dovolte tedy na závěr jednu citaci z knihy Chalíla Džibrána a z vystoupení Bohdalové: "Jste jako děti hrající si u moře, které vytrvale stavějí z písku hrady a pak je se smíchem boří..." O rok později poslanec Babák předčítal v rozpravě o církevních restitucích české církevní dějiny až od historie Velké Moravy. Nyní se poslanec Korte za TOP 09 chystá číst o úřednících z díla humanisty Erasma Rotterdamského, které zná dokonale, jelikož pojednání "O výchově křesťanského vladaře" přeložil do češtiny...
Obstrukce, snaha zmařit něčí jednání. Tak vznikl a několik roků už trvá plevel naší sněmovny. Tolik promarněného času za peníze daňových poplatníků. Místo konstruktivního jednání, jen věčné obstrukce, aby nebyl prosazen názor jedné strany sněmovny. Možná ten názor není správný, ale chování té druhé strany politického spektra je daleko od demokracie, kde přece platí, že rozhoduje většina hlasů. Kdysi obrozenečtí Staročeši prosazovali své státoprávní ideály neúčastí na říšské radě a zemském sněmu. Po nich přišli Mladočeši, kteří jednání sněmovny blokovali zpěvem lidových písniček, třískáním kuchyňských pokliček a rozbíjením poslaneckých lavic. Dnes se jen prázdně žvaní, hodinu i víc o “kulovém”, jen aby se jednání protáhlo do předtím odhlasovaného “padla”… A nikomu nevadí, že nebyla dodržena hierarchie právních předpisů, protože není možné nadřadit veřejné právo Ústavě. “Je to krok k nedemokracii a odmítnutí ústavnosti,” rozhořčili se poslanci sněmovní většiny.
Já vám dám, obstrukce...
Podle prezidenta Zemana jsou obstrukce chování občanských demokratů “velmi hloupé”. “Je to horší než zločin, je to pitomost,” parafrázoval Zeman v Moravcových rozhovorech na ČT výrok Napoleonova ministra zahraničních věcí, knížete Talleyranda. Přesto dál pokračují obstrukce, sabotáž legislativní práce na očích vlády, která sedí ve sněmovně, jen krčí rameny, zívá, čte si noviny, telefonuje nebo se raději vůbec nedostaví. A tak si tu žijeme. Někteří si ještě z nudy odletí do Peru či jiných exotických zemí, aby zkoumali pro Česko nezbytná opatření jihoamerických indiánů v Amazonii či chemickou skladbu barviv pro slavnostní tance australských Aborigenů. Proč ne? Hlupák poplatník, co dává, ještě větší hlupák poslanec, který nebere… Jednací řád byl kdysi napsán zákonodárci, kteří tehdy žili v iluzi, že politika jako spravování věcí veřejných potřebuje větší prostor pro diskusi, a které ve snu nenapadlo, že by to někdo mohl takto zneužít…
Dnes jsou obstrukce Kalouskovců sofistikovanější; vše kvůli přijetí zákona o státní službě. Tentokrát pravicová opozice chystá horor, pokud nebudou splněny její čtyři zásadní podmínky; odmítá zřízení institutu generálního ředitelství státní služby, otevřenost státní služby – na všech úrovních – pro úředníky samosprávy a zástupce akademické a soukromé sféry. Pravicová opozice chce také, aby zákon nezačal dělit náměstky na ty pro řízení sekcí, tedy odborné, a na další politicky dosazené. Ochrana poskytnutá zákonem by se měla vztahovat jen na úředníky, kteří pracují ve veřejné správě déle než čtyři roky.
K tomu, aby Kalouskova klika dosáhla svého, má připraven scénář obstrukcí; jejich šéfování se ujmou známí rétoři - Kalousek a Stanjura, kteří odolají i tehdy, kdy se Sněmovna usnese na zkrácení řečnické lhůty, což se ovšem nevztahuje na šéfy stran, poslaneckých klubů a vedení Sněmovny. Jsou vytvořeny i minitýmy v jednotlivých poslaneckých klubech, které budou řídit vše tak, aby část poslanců byla v jednacím sále, zatímco další odpočívala a nabírala řečnické síly. Minitým má i určené maníky, co dohlížejí, aby poslanci byli včas v jednacím sále, aby nepropásli hlasování...
Odjakživa v každé práci platilo, že když někdo nepřišel do zaměstnání a řádně to omluvenkou nezdůvodnil, měl prostě „bulku“ jako každý flákač. V roce 1995 na to pamatovali i naši legislativci a vytvořili přísný zákon, který postihuje též sněmovní absentéry. Ovšem ouha, páni poslanci jsou hlavičky mazané. Aby zmíněný zákon mohl být naplněn, musí vzniknout orgán komory Parlamentu pověřený rozhodovací pravomocí trestat bulače. A tento orgán už patnáct roků chybí. Už patnáct roků se mohou poslanci beztrestně za naše peníze poflakovat. Proč tak dlouho? Důvod je prostý; jinak by totiž mohli při čtyřech neomluvených absencích přijít o celý plat i náhrady. Není se proto divit, že poslance a europoslance mají voliči už plné zuby...
Důvěra veřejnosti v dolní komoru parlamentu dlouhodobě osciluje na hranici 30 procent, maximum zaznamenala v listopadu roku 2002 – po katastrofálních povodních – kdy jí vyslovilo důvěru rekordních 59 procent české veřejnosti. Počínaje volbami v roce 2006 důvěra v poslaneckou sněmovnu postupně pomalu ale jistě klesá, nyní je ve stavu nouze, zejména kvůli destruktivnímu chování opozice ODS a slepence s přeběhlých odpadlíků zvaného TOP 09 - kdysi Tradice - Odpovědnost - Prosperita, dnes: Trapnost - Oblbování - Podvody...
Inu, důvěra lidí ve vicepremiéra Andreje Babiše neustále stoupá; kladně se o něm vyjádřilo 59 procent dotázaných. Vítězem voleb do Sněmovny by nyní bylo jeho hnutí ANO s 31 procenty získaných hlasů a mohlo by mít většinovou vládu. ČSSD by získala 16,0 procenta hlasů a třetí KSČM by volilo 11,5 procenta lidí; 11 procent Čechů by zvolilo TOP 09, ODS by oslovila jen sedm procent voličů a lidovci by prošli do Sněmovny s odřenýma ušima s 5,5 procent hlasů... Politici, udření ze špiclování…?
Jak na poslanecké bulače...?
Podvodníci trojkoalice-šmejdi…?
Byl jsem v šoku…
Dočká se Kalousek Nobelovky...?
Další komentáře, glosy, reporáže a ukázky z knih na webech olser.cz, bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku
