Každá smrt je tragédie, aneb Opisoval Eichmann od Stalina...?

Tak jsem si přečetl od mého mladého kolegy, že věta: „Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika!“ je autorstvím Josifa Vissarionoviče Stalina - generálního tajemníka ÚV KSSS(b) v letech 1922-1952 a  premiéra vlády SSSR v letech 1941-1953.

Buď se mladý muž mýlí, nebo jen Eichmann opisoval od Stalina. Shodou okolností jsem byl loni v listopadu v Izraeli s televizním štábem, který natáčel příběhy moravských židů, rovněž dle mého scénáře. Mezi jedním z nich byl též izraelský akademický malíř Yehuda Bacon, kdysi z Ostravy, který přežil Osvětim a jako jeden z mála Čechů svědčil v roce 1961 při procesu proti Adolfu Eichmannovi v Jeruzalémě. Mám tedy fakta o některých údajích, jak se říká, z první ruky...

Yehuda Bacon ... snímek Břetislav Olšer

Také kopie Eichmannových výpovědí, které zazněly během procesu. Eichmann byl zklamán, že někteří Židé přežili. Když vzpomínal na svou roli v systematickém vyvražďování Židů, vyjádřil jen zklamání, že “nedělal svou práci správně”... Nahrávka rozhovoru vznikla v padesátých letech. Eichmann hovořil se svým známým na předměstí Buenos Aires, tam se přestěhoval v roce 1953. Záznam rozhovoru pořídil nizozemský novinář a bývalý člen Waffen SS Willem Sassen, kterého pozval k sobě domů na skleničku a v uvolněné náladě zavzpomínal. Mrzelo ho, že v “konečném řešení židovské otázky” mohli udělat víc, kdyby pracovali správně.

“Nebyl jsem tím, kdo jen poslouchá a plní rozkazy. Byl jsem součástí myšlenkového procesu. Byl jsem vizionář,” řekl Eichmann Sassenovi. Až šéf dokumentačního střediska Simon Wiesenthal poslal z Argentiny veliteli Mossadu Isseru Harelovi pohlednici s textem v němčině: “Viděl jsem to špinavé prase Eichmanna. Žije v Buenos Aires…“ Mossad tuto tajnou akci po schválení premiérem Davidem ben Gurionem i právníky zahájil v dubnu 1960, kdy přijeli první agenti do Argentiny. Únos Eichmanna byl proveden 11. května 1960 večer a časově se shodoval s oficiální návštěvou izraelské delegace v Argentině, která tehdy slavila 150. výročí nezávislosti.

Dalších deset dní byl Eichmann, jenž se ke své totožnosti přiznal, držen v konspirační vile. “Museli tohoto člověka holit, koupat a vodit na záchod. A přitom museli zapomenout na své otce a matky, bratry a sestry, které vězňova zkázonosná mašinérie proměnila v hromádku kostí a popela,” napsal později šéf Mossadu Harel. Eichmann byl po půlnoci na 21. května 1960 v uniformě stevarda izraelské letecké společnosti El Al a pod vlivem sedativ propašován na palubu letounu typu Britania a s mezipřistáním v Dakaru odvezen do 15 tisíc kilometrů vzdáleného Izraele.

“Když jsem byl vámi vyzván, pane prezidente, abych dal jasnou odpověď, musím odpovědět, že považuji vraždu, toto ničení a vyhlazování Židů, za jeden z nejvážnějších zločinů v historii lidstva…” snažil se Eichmann působit na soudní tribunál, aby nedostal oprátku. O vyhlazování, a to jak zastřelením prováděným Einsatzgruppen, tak o otrávení buď výfukovými plyny v autech, nebo v plynových komorách, věděl naprosto jistě. U soudu tvrdil, že jedinou volbou k nesplnění rozkazu byla sebevražda.

“Stále si vzpomínám, že když jsem uviděl pece krematoria, podlomila se mi kolena. Musel jsem myslet na něco jiného. Dělám to vždycky, když s něčím nesouhlasím, abych přestal na to myslet. Budete se smát, ale věřím v Boha, v Otce a Ducha svatého, narozeného z Marie Panny, který trpěl pod pontským Pilátem. Nikdy jsem nebyl antisemita, nýbrž jsem byl nacionalista…”

Eichmann zopakoval během procesu několikrát drzé nesmysly, aby prokázal svoji údajnou nevinu, jelikož pouze plnil rozkazy…

“Měl jsem smůlu, že jsem byl chycen pro tyto ukrutnosti. Ale tyto hrozné činy nebylo to, co jsem chtěl, aby se stalo. Nebyla to moje vůle zabíjet lidi. Kdybych ale měl splnit rozkaz velitele koncentračního tábora zabít Žida plynem nebo ho zastřelit, udělal bych to. Vykonal bych rozkaz…”

Během procesu byl zveřejněn i dokument o jeho rozhovoru s podřízenými. Bylo to v roce 1944 ve štábu v budapeštském hotelu Mejestic, kde se rozhodovalo o transportech maďarských Židů. Mladý důstojník se zeptal Eichmanna:

“Kolik pane?” Eichmann odpověděl: “Víc jako pět…”

Všichni přítomní věděli, že jde o miliony, ale nikdo z hovořících neměl odvahu to říct naplno.

“A co se stane, až se svět bude ptát na ty… miliony?”

“Sto mrtvých je katastrofa, milion mrtvých je jen statistika…,” řekl chladně Eichmann.

Když ho vedli 1. června 1962 na popravu, byl přítomen i Rafi Eitan, velitel úspěšné akce Mossadu. Eichmann se po vypití několika deci červeného vína na Eitana podíval a německy mu řekl:

“Doufám, že vy všichni půjdete brzy za mnou…!”

Eichmann byl 31. května 1962 popraven. Smyčku mu na krk navlékl Šalom Nagar, jemenský žid, pro nestrannost nezatížený holocaustem. Eichmannův  popel byl rozptýlen v zálivu nedaleko Jaffy, kam ho dopravilo na lodi speciální komando, k potěše hejna tamních kormoránů...

Inu, fakta jsou fakta a lidé jsou lidé, avšak jen někteří vědí, co zůstalo utajeno ostatním... http://masata.blog.idnes.cz/c/349957/Smrt-jednotlivce-je-tragedie-smrt-milionu-je-statistika.html

Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi (7) - malíř Yehuda Bacon…

Židé a hákový kříž, znak SS, šípový kříž - znak maďarských fašistů

http://www.youtube.com/watch?NR=1&feature=fvwp&v=sSYwK9vdOk0

http://www.youtube.com/watch?v=Qtf5sI-duqA

http://www.youtube.com/watch?v=gN7q0PNJPsA

http://www.youtube.com/watch?v=GCxWYqWhiK4

Další glosy, komentáře, reportáže a ukázky z knih na webech a také v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osudy?eid=1135)- http://bretislav-olser.enface.cz - http://olser.cz - http://www.facebook.com/profile.php?id=10000053041104#!/profile.php?id=10000053041104