Jeden den nacisty i komunisty zlobi bombardovani Hirosimy a Nagasaki ktere ukoncilo 2. svetovou valku, druhy den zase bombardovani Drazdan, fabrik a zeznicnich uzlu, treti den bombardovani Putinovych pochopu v Luhansku nebo Donecku.

Prestante hosi rozpoutavat dobyvacne valky, nikdo vas nebude bombardovat a nebudete mit duvod ke kvileni. 

S odstupem času je jasně vidět, že USA si jednoduše na konci války chtěly upevnit své velmocenské pozice. Bombardování Dráždaň, proč????  Bombardování Prahy, prý omyl proč ?????? Protiletecká obrana prakticky neexistovala, Německo ne na kolenou, ale držkou ryla zemi, tak  jedině jako ukázka síly a arogance. Tedy zničení všeho a hlavně nevinných lidských životů.   No a cíl byl  samozřejmě poválečná ekonomická  závislosti na USA nebo poškození sovětského satelitu.

kdežto (třeba) Mladá Boleslav..byla Rudou armádou 09.května 1945 zničeny z důvodů čistě humanitárních....

...jděte do háje....

S hromadou věcí, co napíše pan Olšer nesouhlasím. Na druhou stranu dává tolik informací, jako žádný jiný bloger. Proto mu dnes dávám karmu. 

po bitvě je každý generál

Němci sklidili, co celá třicátá a polovinu 40. let zasévali. Je sice možné, že mezi mrtvými občany byli i tací, kteří s Hitlerem nesouhlasili, ale obávám se, že na počátku války podstatná většina z nich podporovala Drang nach Osten a rozšíření Lebensraumu. 

Možná právě ty Drážďany pomohly některým k uvědomění, že dosavadní systém, který podporovali, není tak úplně v pořádku. 

Dělat z generálů letectva zločince je hloupost.

To už dávno byla rozbombardovaná města po celém Německu. Kdo by tehdy neviděl, byl by blázen.

Další nesmyslný nálet se uskutečnil 9. května na Ždírec a okolí, ke zahynulo několik desítek lidí a obec byla zcela rozmetaná. Nikdo neví proč se tak stalo. Existuje verze, že jeden partyzánský komisař měl prý pozvat vysílačkou sovětská letadla k postřelování německých kolon na silnici a ti si to vyložili po svém.

V Drážďanech byl z vojenského hlediska zajímavý pouze onen železniční uzel. Ten však byl již dost neprůchodný díky transportům z východu a fronta se byla asi 120-200 km od Drážďan v okolí Sprévy. Možnost využití železnice k frontě byla minimální, ležela v operačním pásmu sovětského taktického letectva, které by každý vlak zlikvidovalo. Je proto záhadou, proč Spojenci skočili Stalinovi na špek a bombardovali město, které mělo malý vojenský význam. Ani v okolí nebyly význačné továrny vojenského významu. Jednalo se o nějaké provozy s optotechnikou apod.

Paradoxem je, že ono nádraží právě utrpělo ve srovnáním s městem škody malé a do dvou dnů bylo v provozu.

Naskýtá se otázka, jestli se nejednalo o ďábelský kalkul Stalina, kdy by bezohledné nálety západních spojenců zvýšily nenávist Němců vůči nim.

Včera v televizi mluvili historici i z Vojenského historické ústavu i  Němci, že  Drážďany byly důležitý dopravní uzel a že se zde byla válečná výroba pro postřeby války. Tak kdo má pravdu. Mám doma knihu, která píše to samé.

Druhý nálet na Prahu z 25. března 1945 byl přímo cílený napražskou průmyslovou oblast, především na závody ČKD ve Vysočanech a v Libni ataké na nedaleké letiště ve Kbelích a v Letňanech. Vše to byly legitimní avojensky důležité cíle. V ČKD se vyráběla obrněná vozidla různých typů, nakbelském a letňanském letišti byly stovky letadel. Z amerického hlediskaproběhl nálet velice úspěšně. Kolbenka byla vyřazena z činnosti skoro až dokonce války a při útocích na letiště bylo zničeno asi 88 letadel a poškozenomnoho desítek dalších.

I v tomto případě však přišla o život celá řada lidí. Statistiky zaznamenalyasi 370 mrtvých v Praze a okolí. Největší ztráty zaznamenala relativně maláobec Kbely. Lidé totiž po únorové zkušenosti, kdy na Prahu padaly opravdu těžkébomby, před nimiž nebyli v bezpečí v krytech ani ve sklepích, prchali do polí.Problém byl v tom, že letňanské a kbelské letiště nebylo napadeno těžkoutonáží. Nešlo o pětisetkilové bomby jako z února, ale o střepinovédevítikilogramové pumy, které byly určeny právě na zneškodňování letadel naploše. Letadlo po zásahu sice nevypadalo dezintegrované, ale bylo tak prošitéstřepinami, že bylo nepoužitelné. A protože lidé utíkali do polí, ty střepinyje tam dostihly. Kbelská bilance je proto strašlivá – z 370 lidí, kteřízahynuli při celém náletu na Prahu, jich bylo 117 z Kbel.

Tyto nálety byly zbytečné, protože v té době neměli Němci ani na letecký benzín a stroje bezmocně seděly na zemi. Z těch továren vyjížděly jen kusy opravené vojenské techniky, které neměly vliv na situaci na frontě, natož vůči západním spojencům, kde se Němci houfně vzdávali.

Je až ,,lehké" hodnotit historické události a kombinovat své závěry prizmatem současnosti. Nepřítelem byl tehdy ,,každý němec" a cílem bylo jej porazit.

 Tzv.protektorát byl tehdy součástí III.říše a do konce války byl význaným článkem

německé ,,mašinerie". A VÁLKA NEROZLIŠUJE. Jde ,,pouze" o cíl. Porazit nepřítele.

Nálet na Drážďany byl proveden na žádost SSSR, před zahájení operace směrem na Berlín, protože  Drážďany byly důležitou železniční a silniční křižovatkou,kdu proudily zbarně na východní frontu  a vyráběly se zde zbraně. SSSR topozději popřelo a využilo to k propagandě proti USA. Pokud se týká náletu naPrahu, tak 400 letadel směřovalo na Drážďany. Protože byla špatná viditelnost avedoucímu letky 62 letadel vynechal radar a dostal se omylem nad Prahu, cožv té době nebylo nic neobvyklého. Z těch 62 letadel  12 letadel odmítlo nad Prahou shodit bomby,protože se jim cíl nezdál a svůj náklad shodily na Benešovsku, kde byl tehdy SSTruppenübungsplatz Böhmen výcvikový prostor Waffen – SS. To, že nad Prahou byla špatná viditelnost bylo lehce zjištěno,  z hlášení Klementina.