Říše strachu

Jedu metrem a v reklamním v rámečku vidím herce hluboce se zajímající o stav mého tlustého střeva. Ty výrazy tváří jsou na Oscara! Bohužel se hollywoodská akademie o českou tvorbu poslední doby příliš nezajímá, ale kdyby nějaký akademik jedoucí pražským metrem viděl toto, určitě by pookřál. Nádherně zahrané!

Odkládám čtečku protože jsem znervozněl.

Vnitřními smysly se snažím zkontrolovat stav mého vnitřního ústrojí, ale i po hrachovce se zdá být všechno v pořádku. Nicméně červíček zahlodal. Co když mám rakovinu střeva, o prostatě vůbec nemluvě! Sláva že nejsem hermafrodit, to bych se ještě musel strachovat o rakovinu prsu. Je strašné, co na nás v životě na každém kroku číhá! Ale opravdu číhá? Opravdu mají ti herci takový zájem o stav mého lehce pokrouceného tlustého střeva? Nebo někdo chce abych se bál? Ale proč? Abych šel na vyšetření a nemocnice si mohla naúčtovat finance za úkon zdravotní pojišťovně? Že by šlo zase jen o peníze? Jsem na vážkách, nechci být negativní, ale mozek ten prevít, shrnuje fakta.

Co je nejlepší marketinkový nástroj? Strach! Potřebují nemocnice pacienty (klienty)? Ano! Co ti co vyrábějí testovací sady, potřebují zákazníky? Ano!

Jak je nejlíp získat? Vystrašit je!

Michael Crichton napsal skvělý román Říše strachu ve kterém, i když trochu fantasmagoricky popisuje praktiky environmentalistů jak v lidech vzbudit strach, aby zelená lobby získala finance.

Obávám se že kromě dalších organizací “pečujících a blaho lidstva” tím, že v něm vzbuzují hrůzu, má i přemrštěná starost o zdraví české populace ekonomické pozadí. Troufám si tvrdit, že každému kromě mých blízkých, by byl stav mého tlustého střeva lhostejný, kdyby nešlo o peníze.

Kašlu na vás! Jím luštěniny, netloustnu, sportuju a věřím osudu že mě uchrání od všeho zlého. Ze mě mít prachy nebudete, pitomci!

Vracím se k četbě Hornbyho Dlouhé cesty dolů s myšlenkou že i tehdy, kdy nám bolševik podobně vyplachoval mozky, visely ve školní jídelně obrázky Neprakta-Švandrlík s moudrým heslem: “Lékař léčí, příroda uzdravuje!”

Tak mě furt nestrašte nebo se naštvu, skočim ze střechy a máte po byznyse!