Stojím v zácpě na magistrále, pozoruji obličeje na billboardech, bigboardech a megaboardech, co zůstaly po minulých volbách. Aparatura v mém stařičkém autě hraje skvěle, tak sjíždím poslední album Eminema. Zrovna doběhl na záchod a vydává silně neestetické zvuky, které ale nádherně symbolizují můj vztah k volbám do evropského parlamentu. Proboha! Kam ta pop music spěje? Že by tam kde je česká politika už dávno?
Zprava se na mně usmívá ministr financí s nějakým týpkem, co neznám, zleva mi nabízí asistenční službu vyčichlý tyranosaurus. Ten, který v předminulých volbách společně s ubrečeným kleštěncem (alespoň podle hlasu, určitě má nějaké skryté kvality, když má tak krásnou ženu) s umaštěnou čupřinou zkanibalizoval bratry dinosaury, aby se následně historicky znemožnil. Celý národ pochopil, co je zač, jen on si pořád sedí na kabelu stejně jako Paroubek a zase kazí životní prostředí svou tváří na billboardech.
Posouvám se v koloně a přemýšlím co k tomu ty lidi vede.
Že by se jednoho rána postavili před zrcadlo a začali přemítat?
Něco bych se svým životem měl udělat, zatím za moc nestál. Ale co? Koukají na sebe a upřímně hodnotí své kvality. Jsem bezcharakterní, mám malýho pinďoura, umím lhát a blábolit nesmysly, jsem chamtivej, něco ukrást mi taky nevadí, nemám žádný kamarády, tak ani co ztratit a rád bych si zpestřil sexuální život. Co bych měl sakra dělat?
Stanu se politikem, to je nápad,! Kdybych to dotáhl na premiéra nebo prezidenta, mohl bych se konečně prosadit i jako milovník, souložit s baculatou členkou kanceláře (klidně ať padne vláda, hlavně že si vrznu) nebo s herečkou a to by bylo žůžo!
Z pohledu na toho, co maskuje bradové vaky hrabivého sysla bíbrem, přejíždím zpět na chlápka, co jsem volil a vzpomínám, jak jsem to schytal, když jsem se k tomu přiznal.
„Ty si volil estébáka? Si snad debil?”
„Jo. Volil sem ho proto že je štíhlej, tak je vidět, že je schopnej si odříct aspoň hřích obžerství a to je jeden z mála mezi těma, co sedí ve sněmovně. Nevypadá, že je notorik jako “ovarová hlava”, je manažer a i když určitě chápe že stát složenej z velký části ze zkorumpovanejch kolegů nelze vést jako firmu, aspoň to zkusí. Nic špatnýho mi neproved a mluví docela rozumně.
„Ale vždyť je to estébák!”
„Tys mu u toho svítil když to podepisoval? Nebo to říkala svačinářka u vás v práci co má zaručený zprávy? Znám několik lidí co byli označený za estébáky a nebyla to pravda. Nenech se manipulovat médii a přemejšlej. Nenech si vnutit co si máš myslet! Nebo si snad jen členem stáda bez mozku?”
„Ty si ňákej chytrej!”
Posouvám se dál, koukám na ten celkem sympatický ksicht, ale nesouhlasím se slovy jiného kamaráda který ho adoruje.
„Hele tůhle sem s ním mluvil a on je fakt úžasnej.”
„Vyndej si hlavu z jeho řitě! Kdyby byl tak úžasnej, přece nepude do politiky. Určitě má nějakej mentální problém. Sice nevěřím, že by tam šel proto aby mohl začít ještě víc krást, jak tvrdí jeho kritici, přece už má dost a všichni politici nemůžou bejt zloději, jak si myslí většina národa. To je jen paranoia! Ale nějakej problém určitě má. Třeba chce vidět svůj ksicht v televizi a na billboardech. To zas neni tak divný. Kdo z nás, prostého lidu, by nechtěl? Vždyť je to neskutečnej opiát! Pokud má jen tenhle motiv, tak mi to nevadí. To je běžný, i když to nikdo nepřizná. Znamená to, že je jen normální ješitnej chlap, žádnej úžasňák! I tím je mi sympatickej.”
„Ty seš holt vůl a vůbec tomu nerozumíš!” Končí kamarád dizkuzi a bohužel má pravdu.
Já těm českým politikům opravdu vůbec nerozumím. Vím jen jedno. Až na malinkaté výjimky to je partička nesympatických podivínů. Strašně bych si přál a toužím tomu věřit, že je mezi nimi aspoň pár slušných lidí, co cítí touhu měnit věci k lepšímu.
A snad proto to maj zapotřebí!
