Využít příležitost doby Adventu, ať už k vnitřnímu prožitku nebo prostřednictvím věcných symbolů, je teď aktuální.
Advent je mocné období a už ho zase cítíme v kostech. Dokončujeme pomalu starý rok a chystáme se na nový. My i všechno kolem. Je v tom trocha nostalgie i dávka naděje. V opouštění starého řádu a těšení se na nové, na to, co nás čeká. Příprava a očekávání.
Starozákonní proroctví říká, že by se člověk měl duchovně dávat dohromady. Aby byl připravený. Na příchod nového času a všeho v něm (na příchod Boha, chcete-li).
Nové impulsy na nás dorážejí a je třeba je přijmout. Někdy stačí jen nový pohled na staré záležitosti. Zase je to prostě na nás, jak se k tomu postavíme. Když chceme příliš mnoho, hvězdy nám nepřejí. Můžeme si uvědomit každý den, co máme. Je to otázka pozornosti. Pak si nemusíme jen stěžovat.
První adventní neděle má pohyblivé datum, aby ta poslední, čtvrtá, vyšla na neděli před 25.12. A kdy Advent končí? O půlnoci na štědrý den 24.12., v předvečer hlavního vánočního svátku. Vánoce nevrcholí 24.12. večer, ale začínají. Do té doby je období přípravy, pak se začíná slavit.
Adventní barva je fialová. Je to barva vnitřního ztišení a usebrání. Slavnostní období Vánoc, které začíná Štědrým večerem, symbolizuje barva bílá a zlatá.
Vyplatí se plánovat klidně a realisticky, co zvládnout a co vypustit. Vypouštějme nepodstatné věci. Snižme nároky na sebe i na ostatní. Proměňme si shon a stres v příjemné setkávání s lidmi. Nemusíme u toho zrovna ležet na gauči, ale něco dělat. Třeba společně.
