Krásná Kréta

Kréta je pátý největší ostrov ve Středozemním moři. Patří Řecku a je mezi všemi jeho ostrovy tím největším. Je místem zrození boha Dia. Není divu.

Je krásná, má silný genius loci a velmi strategickou polohu. Je stejně vzdálena od Evropy, Asie i Afriky. Má několik nej: nejjižnější část Evropy, největší řecký ostrov, nejvyšší pohoří z řeckých ostrovů, nejkrásnější pláže, největší kumulace mínojských, antických a dalších památek, největší rozmanitost.

Hornatá Kréta měří na délku 260 km, na šířku 12-57 km, na jihu se strmým pobřežím a útesy. Poloostrovy, ostrůvky, zátoky a zálivy vytváří malebné a přívětivé pobřeží zejména ze severu ostrova. Na horách, které se táhnou středem území, zůstává v zimě sníh. Jinak má nejteplejší počasí z celého Řecka a jeho ostrovů, ale i z celé Evropy. Na pobřeží se údajně nestává, že by teplota klesla pod 10°C. Je to jeden z nejzelenějších řeckých ostrovů, hlavně v zimě a na jaře, kdy hodně prší. Letní horka zpříjemňuje severní vítr Etesian. Na jihu je teplejší vzduch a chladnější moře, na severu bývá chladnější vzduch a teplejší moře. Takže je jasné, kam chceme jet na koupání.

Byla jsem tam koncem srpna letošního roku. Někdo tam byl spokojený, někdo ne. Někoho okradli při hromadné vykrádačce (důvody si hledej každý sám), když tě někdo obchází ve spánku kolem postele, až z toho mrazí. Někdo se tam neopálil (protože většinu času seděl u baru), někdo si tam nezaplaval v moři (měl strach z vln a nenašel závětrné místo), někdo tam zabloudil (na 2 hodiny jako třeba já), někomu tam nechutnalo (steaky se denně nenabízely), místní strava je hlavně ze zeleniny, ovoce a ryb, a tak dále a tak dále. Každý si najde něco, když to tak má. Já jsem byla happy. Slunce, voda, vzduch a dobré jídlo, se spaním to bylo trochu horší, Češi jsou vůči sobě málo ohleduplní, hlučí a hulí.

Kdo chce, může poznávat bohatou historii, nebo se jen placatit u moře a u bazénu. Každý podle svého. Kréta se ve 3. století před Kristem stala sídlem velmi vyspělé civilizace, dnes nazývané mínojská. Jejím největším sídlem byl komplex staveb s palácem Knóssos, jehož ruiny se nacházejí nedaleko hlavního města Herakleionu. Váže se k němu vznik slova labyrint, řecky labyrinthos, podle všudypřítomných mínojských seker (labrys), které byly dvojsečné a sloužily jako kultovní symbol spíše než zbraň. Komplex byl skutečně složitý, měl místy i několik pater, kolem 1.000 místností, některé podzemní, spoustu úzkých spletitých chodeb a obývalo ho 5 až 8 tisíc lidí. Byli malého vzrůstu, kolem 150 cm a dožívali se nízkého věku, 40-45 let. Tato civilizace uctívala ženu - bohyni, jako stvořitelku života. Jedno z jejích písem dodnes nebylo rozluštěno. Do roku 1450 př. Kr. říše zanikla, nevíme proč.

Podle vykopávek byla určena doba prvního osídlení v místě paláce na dobu 7.000 let před Kristem. Mínojci si pak přivedli do komplexu vodu potrubím z pramene na hoře, vzdálené 10 km. Byli také zdatnými mořeplavci a obchodníky. Pod kopec s palácem kdysi zasahovala zátoka moře, která do dnešních dnů ustoupila o několik kilometrů, takže sídlo už u moře neleží. Je tam vedro, hlučí tam cikády jako všude jinde, stojíte tam frontu na sluníčku, abyste spatřili trůnní komnaty bohyně i krále, dohromady tam toho k vidění tak moc není, i tak je to krásný a zajímavý výlet. Zas je to o tom, jak k tomu přistoupíte a co vás zajímá. Originály vykopávek včetně nástěnných maleb, šperků, nádob na jídlo i na nebožtíky a další zajímavé předměty můžete shlédnout v Herakleionském muzeu. Stojí to za to, je jich tam hodně.

Kréta je jako svébytná země, možná proto, že byla v minulosti tolik zkoušená, napadaná a dobývaná a zase se osamostatňující. Je svou jedinečností a rozmanitostí přitažlivá. Jako krásná a vyrovnaná žena, vědoma si svých hodnot.