Zamyšlení nad vírou

  Tento blog není zaměřen na potírání víry, ale na vědomé uvažování o tom, v co věříme. (A ještě chybějící znaky)

V článku  http://zpravy.idnes.cz/sekta-jezise-krista-svatych-poslednich-dnu-jeffs-kult-ppj-/zahranicni.aspx?c=A160507_144341_zahranicni_aba  se uvádí, že nějaká dívka dostala vysoké odškodnění za zneužívání, které na ni páchal šéf Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a protože zřejmě těch světských hříchů napáchal hodně, má doživotí.

Vždy mě fascinuje, když vyplují na povrch bizarní skutečnosti o životě v nejrůznějších sektách. V tomto případe je bizarní už i ten název spolku a tak se ptám, jaká situace vede jedince k tomu, že ztratí soudnost a „uvěří“. Obvyklou součástí toho uvěření je i automatická ztráta vlastního majetku, který nešťastník dává k dispozici spolku, ve kterém je obklopen na počátku „láskou“, dále ztráta soukromí a následně i zdravého rozumu. Mozek takového jedince pak permanentně funguje na vlnách, které se podobají spánku, protože, kdyby se jeho mozek takto nepřeladil, zbláznil by se.

Být chápán a milován je základní potřeba každého z nás. Každý z nás se ovšem ve svém životě setká více nebo méně se situací, že chápán ani milován není, resp., takto se mu jeví jeho existence. Pokud se takový jedinec nechá unášet pocity své neúspěšnosti a zabředne v nich, je ideálním soustem pro sektu, která ho napumpuje soucitem a zároveň mu předestře řešení v podobě účasti na životě sekty. Není od věci to zažít, ale je nezbytné pátrat a hledat na všechny strany, aby člověk našel svoji cestu a nezanikl ve spárech všelijakých individuí.

Lze nechat lidi nespokojené se svým životem napospas všelijakým, vesměs poživačným „vůdcům“, kteří dle standardního vzoru svých předchůdců vytvoří „láskyplnou společnost lidí oddaných nějakému bohu“, odřou přitom své ovečky o jejich majetky, mají nad nimi moc si s nimi hrát, poučovat je a trestat a zároveň si užívají pokory a oddanosti svých členů?

Není to náhodou tak, že jakmile začnou lidé pouze věřit (sektářskému vůdci, politickému vůdci, papežovi či nějaké církvi,  evropské komisi, klanu King Čong …) a přestanou používat své mozky, dochází k lokálním i světovým katastrofám?

Dobro a zlo, láska a nenávist a veškerá dualita je dle současných poznatků pouze na naší planetě a ostatní vesmír si pluje v nirváně. Všechny vesmírné kolize a třesky jsou z našeho pohledu katastrofické události, ale ve skutečnosti jde jen o přirozené dění. Můžeme se tedy trochu povznést nad naši přízemnost, rozhodnout se věřit jen tomu, co jsme zažili a ověřili si a nezapomenout věřit sami sobě.