Šaškárna (hlavní aktéři Bureš a kol. + Hamhamhamáček a kol.)

Socani tuze touží účastnit se na vládě. Přitom jejich předchozí angažmá bylo destruktivní především v tom, že neodvolali Bureše, aby řešil své trestní stíhání, ani jim nevadilo, že je to estébáckými praktikami 

prošpikovaný manýrista, byť se žvanivými schopnostmi, které lid prostoduchý oslovují.

Za prvé socani. Socani ztratili šanci k úspěchu už v těchto volbách, ale namísto, aby šli do sebe, ti nejprofláknutější (např. Zimola, Onderka, Hašek…), zvyklí na koryta, se cpou do popředí se „svými podmínkami“. Na mazaného Bureše však nemají a to jim nedošlo a asi ani nedojde. Je jakousi nadějí, že socanští senátoři, kteří neztratili všechen zdravý rozum, budou své korytáře krotit. Každopádně jsou dnes socani, kteří se opakovaně tlačí do vlády, naprostí ubožáci a ten pan Hamhamhamáček je hoden svého jména.

Za druhé Anofert. Všichni soudní lidé vědí, že ANO = Burešovo zázemí, které ovládá stejně, jako ovládá své podniky. Když se píše o Kimovi, stačilo by zaměnit jméno Kim Burešem a nikdo by nic nepoznal. Kim se chystá na jednání s Jihokorejci i s Trumpem, tak si nechal ušít západní kvádra a chodí žvatlat do školek či nemocnic. Úplně stejně to praktikuje Bureš, který má svých 30% jednoduchých lidí stále jistých. Studentům a důchodcům předhazuje líbivé kosti (slevy na jízdném), pivařům (voličský potenciál ohromný) chce zvýhodnit daň za tento hojně konzumovaný mok, všem důchodcům přidá tisícovku – vždyť je jich přes dva miliony, a to je rozhodně veledůležitá množina voličů. Zkrátka chytrák, který myslí dopředu a protože nemá žádné skrupule (jak by také mohl mít estébák skrupule, takový by nepřežil ani den), úspěšně táhne lid prostý na nudli.

Za třetí prezident. Už se ošklivostí ošívám, když jsem si ho zařadila do odstavce, jenže do něho patří. Ani Zeman nezapře svoji minulost. Kdyby ho nevyhodili z KSČ nejspíš by v té straně časem získal významný post. Jenže měl smůlu, strana se neopírala o vůli lidu, ale o vůli Kremlu a samorost typu Zemana nebyl žádoucí. Každopádně se ve straně naučil, že konat ve prospěch svých cílů je normální, tedy i lhát je normální, ponižovat oponenty je normální, povyšovat lokaje je normální, být sprostý či hnusný je normální, zkrátka vše odporné povýšit na normu, ovšem tato norma platí pouze pro něho.

Tyto tři složky mají ve spárech naši zemi. Nic netrvá věčně a i tento marasmus pomine. Jen je otázkou, zda se z něho lidé poučí a začnou se podrobněji zabývat úmysly těch, kdo chtějí vládnout, nebo se stane ještě něco horšího?