Islám se dere do všech koutů světa, o tom není pochyb. Je to nekonečný stav?
Současný průnik arabské populace na nejrůznější místa planety, je, domnívám se, podmíněn současným bohatstvím Arabů, které jim plyne z ropných zdrojů. Předpokládám, že myslící Arabové si jsou vědomi jednak velikosti, ale i dočasnosti těchto zdrojů a podle toho konají. Vědí, že po období ropy se vrátí období prachu. Globalizovaný svět je naučil, že mohou opustit svá rodiště a v novém prostředí se uchytí.
Jsme stádní tvorové a tak nás změny děsí, namísto abychom je zkoumali, naučili se s nimi žít a spravedlivě je ovládli. Buď ryčíme strachy a z poza buku vydáváme výhružné zvuky, nebo jsme sluníčkové naivky a vydáváme se bez rozmyslu napospas neznámému. Zkoumejme raději, co je to islám.
Nemám nastudovaný Korán, vím však, že je to dobově machistický soubor pravidel, jak uspořádat život i smrt muže tak, aby uspokojoval své pudy. Určitá vznešenost doby, kdy korán vzikal, je z něj patrná. Pud muži velí být bohem pro svou rodinu, rozhodovat, kdy bude mílý a kdy lítý, kdy bude zabíjet a kdy se budou bezpodmínečně provádět náboženské rituály. Jde o nikoliv sofistikováná, nýbrž o velmi přímočará pravidla, které dávají vyznavačům islámu jistotu a chrání je před ostatním světem. Domnívám se, že právě proto mohamedánky neopouštějí tento svůj prostor, protože tuší, že tolik jistoty a jasných pravidel, jako jim dává rodný islám, nikde nenaleznou. Strach je považován za žádoucí prvek bezpečnosti komunity. Porozumět takovému prostředí není jednoduché a ještě těžší je nekritizovat a nesnažit se změnit muslimské životní postoje.
Já osobně se necítím v naší západní civilizaci bezpečně. Převládá v ní neúcta, zmatečnost, chytráctví, orientace na vlastní prospěch, povrchnost. Není divu, že tyto principy nepřitahují skupinu, která má svůj prostor obehnahý pevnými hradbami.
Je statisticky nemožné, aby byli všichni vyznavači koránu v jádru machové, pouze se do tohoto prostředí narodili a splynuli s ním. Je na ostatním světě, tedy i na nás, abychom všemi prostředky povzbuzovali a podporovali tu 80-ti procentní většinu muslimů, aby jednak razantně vstoupili do konfliktů středního východu a vzali jejich řešení za své a jednak i oni se více otevřeli západnímu světu a kooperovali s ním
Doba ropy jednou skončí a nikdo neví, kam až se za ten čas islám rozprostře. Pokud budeme brát tento proces jako výzvu, užitek budou mít obě strany. Pokud skočíme ne lep primitivnímu vybíjení protivníka, nijak svět neobohatíme.
