Proč si společnost neumí poradit s nároky minoritních skupin?

Zpráva Novinek: "V noční můru se proměnil let z New Yorku do Tel Avivu pro ty, kdo ve středu cestovali společně se skupinou ultraortodoxních židů, příslušníků nejkonzervativnějšího směru charedim. Ti totiž odmítali v letadle sedět vedle žen. Let nabral jedenáct hodin zpoždění."

Ti ortodoxní židé a jejich nároky, jsou jen příklad. Dalšími palčivými příklady jsou nároky muslimů v nemuslimských zemích (potkávání žen oblečených v západním stylu, pořadavek v lázeňských městech, aby nepřicházeli do styku se psy ap.).

Nemám v úmyslu opakovat mnohokrát vyslovený jasný názor: když se vám tady nelíbí, nejezděte sem, nežijte zde, nenastupujte do letadla, kde budou samozřejmě cestovat i ženy.

Chci vyjádřit naprostý nesouhlas s tím, že se z těchto nesmyslných požadavků stává problém. Žádný problém totiž není. Letecké společnosti provozují přepravu osob a v jejich řádech není žádný prostor pro soukromé výmysly. Pokud ortodoxní židé chtěli letět po svém, mohli si koupit celý let. Nechápu, že letecká společnost přistoupila na nějaké změny v zasedacím pořádku a navíc, že tyto přesuny trvaly 11 hodin. Být pasažérem, pořádně bych tu společnost osolila za nekvalitní služby.

Servilita není pouze českou specialitou, je, bohužel, rozbujelá po celém světe. Servilita a sebeúcta, to jsou dva základní protiklady. Že jde v dané chvíli také o peníze - viz Teplice a jejich ústupky arabským lázeňským hostům, je nasnadně. Jenže ty soukromé peníze jdou na úkor celé společnosti. Ostatní společnost se má krčit a choulit, protože nějaká agresivní skupina jde tvrdě za svým.

Měli bychom mít na paměti, že vzájemná komunikace probíhá více mimosmyslovým vnímáním, než slovy a falešnými gesty. Pokud je protistrana agresivní, dává naší mysli najevo, že se jí apriori vyhoví. My však máme možnost naučit se takovou agresi včas vyhodnotit a nepřistoupit na ni.