Postřehy Profesora Milana Zeleného, baťovce každým coulem

Baťa a Zlínský kraj, to patří k sobě. V krajském měsíčníku nám tentokrát nadělili zajímavý rozhovor s respektovaným ekonomem, který působí na Fordham University v New Yorku, ale je aktivní i na Univerzitě Tomáše Bati, dále v Číně

i jinde.

Na Akademii věd se jako mladý zaměstnanec účastnil konkurzu, který vypsal tehdejší ředitel Ekonomického ústavu ČSAV Ota Šik, na studium zavádění tržního hospodářství v socialistickém systému, konkurz vyhrál a v srpnu 1967 odcestoval do NY na Rochesterskou universitu. Srpen 1968 byl příčinou, že pokud chtěl obor dostudovat, musel se stát emigrantem.

Počátkem  90. let se vrátil do Prahy na americkou Fulbrightovu nadaci a shodou okolností vyslechl přednášku Václava Klause na Karlově universitě o kuponové privatizaci. V.K. měl údajně doslova prohlásit: „Čtyřicet let jsme si říkali, že to patří nám všem, tak si na to teď vydáme na papír“ a posluchači, ať studenti, nebo profesoři bouřlivě tleskali. Budoucnost slovy Milana Zeleného ukázala hloubku nešťastného kroku: „postkomunistická ekonomika se výrazně odlišila od ekonomiky první republiky, kdy českým podnikatelům patřilo vše – a nyní nám nepatří téměř nic“.

K zamyšlení určitě stojí, co by bylo, kdyby se přípravy transformace socialistické ekonomiky zúčastnili i nezávislí odborníci zvenku, nikoliv jen socialismem zdegenerovaní ekonomové z prognosťáku. Zda by byli schopni předvídat, kam taková kuponová privatizace povede.

Mne potkala éra transformace ve středním věku a dnes se na tuto dobu ohlížím jako na dobu absolutní nevědomosti nás občanů, vesměs jsme neměli na ekonomiku, natož na privatizaci žádný názor, pokud jsme tedy nebyli v centru spekulací a spekulantů. A privatizaci dnes obecně hodnotím jako výhru spekulantů, což mělo a má dopad na velký kulturní a hodnotový sešup celé společnosti.

Velkým a zdá se nadčasovým tématem pana Zeleného je fungování demokracie bez politických stran. Žádná odpovědnost vůči straně, žádné stranické omezování, žádné neproduktivní vymezování se vůči opozici a naopak hledání nejlepšího řešení pro občany. Pak se do politiky dostanou i kvalitní kandidáti, nejen ti nám dobře známí přicmrdovači bez názoru a hlavně bez potřeby zodpovědně pracovat. Pokud byl zvolen Tomáš Baťa bez stranického zázemí čtyřikrát starostou Zlína, o něčem to svědčí. A Baťovy podniky byly řízeny nikoliv jedním samovládcem, nýbrž v nich vznikla logická na sebe navazující soustava, na které se podíleli zaměstnanci dle svých schopností a vůle se do řízení zapojit. Jaké sáhy, hony či námořní míle nás dělí od takových principů …

Skomírání éry globalizace a návrat k lokalizaci jsou další nosnou a nadějnou myšlenkou. „Soběstačné město, Podnikatelská univerzita, Uděláme to sami, To nejlepší na světě nám stačí, Mysli globálně, jednej lokálně“  - kéž by toto byla naše budoucí cesta

Zdroje:

Okno do kraje, leden 2018, Profesor Milan Zelený nejen o tom, co stojí za globálním úspěchem bratří Baťů

http://www.milanzeleny.com/cs-CZ/stranky/1/-/1/18/profil