Je mi docela líto těchto žen, které naláká nějaká skupina feministek na ženské téma a nakecá jim, že když se kvůli tomu svlíknou, budou za hrdinky.
Těsně před italskými volbami jedna z nich vyskočila na stůl nad Berlusconiho a nápisem na hrudi „protestovala“ proti jeho znovuzapojení do politiky, podobně jako nedávno před českými prezidentskými volbami vlítla jiná před Zemana. Odhalovaly se členky Pussy Riot a každou chvilku proskočí nějaká zprávička o další odhalené ženské.
Tyhlety rádoby dámy by se měly seznámit s reakcemi veřejnosti. Ta vesměs hodnotí, a to muži i ženy, jejich poprsí pohrdlivými poznámkami a téma, které je v pozadí jejich performance, zcela vyšumí.
Vystavování těla v živočišné říši znamená, že slabší se vzdává silnějšímu a odhalením životně nejdůležitější oblasti těla mu dává najevo, že se před ním pokořuje. Ve všech totalitách jsou tzv. nepřátelé režimu svlékáni a tupeni a je to velmi účinná psychologická zbraň, protože běžný člověk si je jednak vědom svých fyzických nedostatků a skrývá je a jednak se jako odhalený cítí zcela bezbranný.
Co z toho odhalování vůbec chtějí vytěžit feministky? Je to snad sešlost exhibionistek, které jinak nemají šanci předvádět svá těla? Nebo je šéfová fetišistka, kterou rajcují její pomatené odhalené podřízené? Přemýšlely někdy tyto ženy, že jejich představení je někdy směšné a často odpudivé? Dosáhly někdy něčeho pozitivního, kromě toho, že např. Pussy Riot západ hostil a zajistil jim slušné PR (a to už pak vede k úvahám o prodejných ženách)?
Tzv. ženské zbraně jsou, milé dámy, protipólem k dobyvačným zbraním mužským. Fungují pouze tenkrát, když s nimi zacházíte s něhou a láskou. Naopak, jejich násilné zneužívání vede jen k dalšímu násilí a zneucťování i těch, které se na podobných hloupých aktivitách nepodílí.
