Odkaz na povídání Jindřicha Šídla v pořadu Šťastné pondělí je v závěru článku. V něm mimo jiné uvedl “Proč jsme my, městští liberálové z New Yorku či Prahy, čím dál častěji překvapeni
z výsledků nepochybně demokratických voleb – ať už jde o britské referendum, vítězství Trumpa nebo třeba Miloše Zemana a Anreje Babiše? Kdy a proč jsme přestali rozumět lidem, kteří žijí jen pár kilometrů od nás, ale zjevně řeší úplně jiné problémy než my – a hlavně úplně jinak než my“
Toto velmi korektně znějící a přitom zcela se distancující vyjádření od kategorie ONI je zajímavé především v tom, že MY, tedy my, městští liberálové připouštíme, že jsme natolik zavrtaní ve svém vidění světa, že zkrátka nechápeme.
Volím tři příklady, ale nevím, zda to městského liberála k pochopení navede.
MY, městští liberálové se považujeme za nositele vzdělanosti
MY, městští liberálové se považujeme za průkopníky v podnikání
MY, městští liberálové ctíme křesťanské hodnoty
Vy, nositelé vzdělanosti houževnatě degradujete vzdělanost. Do obecného školství vnášíte prvky ze západních zemí, které se neosvědčily (např. inkluzi) a naopak prvky, které jsou v západním školství inspirativní, snaživě odmítáte (např. nešprtací výukové metody). Vysoké školství je pro vás pouze dojnou krávou – čím více studentů, tím více chechtálků, úroveň neúroveň, zbytečnost, nezbytečnost. Z toho pak vychází pro ONI, tedy lidi práce (na které se ovšem nabalí i lidé práce se štítící), se od vás distancují.
Vy, průkopníci v podnikání, jste vynalezli tunely, umíte šmelit s veřejnými zakázkami, šmejdské praktiky jsou taktéž z vašich dílen, natož pak herny ožebračující ty nejhloupější či lichvářství a následné exekuce. Myslíte, že řečičkami se něco spraví? Řečičkami tu kategorii ONI pouze ještě více rozhořčíte, a to tak, že zákonitě ztrácí soudnost.
Vy, kteří se domníváte, že ctíte křesťanské hodnoty, pouze stavíte na zvyklostech církví, pro které je věrolomnost, politikaření a povrchnost každodenním chlebem. Odvolávat se na křesťanské hodnoty je jakýsi moderní blábol.
V historických dobách byli ONI téměř všichni, MY tvořila šlechta světská i církevní. Dnes je to skoro půl na půl, neboť primitivní touhou jedinců je po věky státi se MY – elitou, která poroučí a rozhoduje a technologické změny umožnily, aby se poměr MY a ONI téměř vyrovnal.
Kdo se jednou dostane do politiky, stane se pro něho drogou. Kdo se jednou dostane do kategorie MY, stane se omámený sám sebou a chápání souvislostí v mezilidském prostoru vyprchá, tak to je, pane Šídlo. Nevidím žádné světlo na konci tunelu, protože ti, co se považují za MY, jsou stravováni chtivostí mít, rozhodovat, nařizovat za každou cenu, když to nepůjde po dobrém, tak i za cenu všeobecného zmaru (viz plíživě a zároveň úspěšně se rozmáhající cenzura).
Všem charakterním jedincům, kteří se cítí být městským liberálem, se omlouvám za zevšeobecnění. Bez něho bych si ale s tématem neporadila.
Inspirace: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/co-ma-john-oliver-proti-cesku-zajeli-jsme-do-new-yorku-a-zeptali-se-ho-42861?dop-ab-variant=&seq-no=2&source=hp
