Svobodné volby se všemi náležitostmi v tzv. demokratických zemích probíhají. Na případné volební podvody lze poukázat žalobou a každou žalobu řeší soud. Možná, že to je však všechno, co nám z demokracie zbylo.
Klasická definice demokracie zní, že se jedná o formu vlády, ve které se všichni občané podílejí, a to přímo nebo nepřímo skrze volené zástupce, na navrhování a přijímání zákonů, kterými se řídí jejich společnost. Špatný zástupce by pak v dobře fungujícím demokratickém systému neměl mít šanci na úspěch.
My ovšem naši dobu nazýváme moderní, a v ní, dle https://cs.wikipedia.org/wiki/Demokracie, údajně bývá demokracie popisována dvěma základními teoriemi demokracie. Klasická je liberální teorie J.S. Milla, která vychází z premisy delegace a převádění úkolů voliči na zastupitele. Druhá teorie demokracie J. Schumpera prý více odráží skutečnou praxi a spíše předpokládá, že kandidáti soutěží na trhu politických osobností a stran a z nich pak volič vybírá a po volbách na ně má již jen omezený vliv.
Je ten Schumperův popis demokracie, který již dávno nahradil skutečnou demokracii, vůbec demokracií, není to spíše sprosté oblbování voličů pseudodemokracií a v reálu jde o marketingové triky, nesplnitelné sliby, podvody, lží a o velké peníze? Je demokratické sázet na hloupost davu, který si samozřejmě vybírá ta nejprimitivnější lákadla? Je demokratické, aby se volebního klání mohl účastnit pouze ten, kdo je mocně někým (třeba i sám sebou) zafinancován?
V západních zemích, včetně té naší či evropské, demokracie existuje pouze na papíře. Skutečnou vládu mají korporace či oligarchové a personálně mají vládu v rukách bezskurpulózní mocichtiví jedinci s tlupou vděčných patolízalů.
Cesta z této špíny je. Je to návrat ke kořenům demokracie.
