Islám a jeho kulturní přeměna

Jako obvykle, i zde otevřu diskusi a jsem připravena na příval nadávek, pohrdání a možná i vyhrůžek, že si dovoluji zamýšlet se nad něčím co je zcela mimo mainstream. Asi proto na většinu příspěvků reagovat nebudu, ale teď k věci.

Vycházím ze situace muslima, který byl vychován v muslimských školách, byl poučen a přijal učení nadřazenosti islámu nade vším a nějakým řízením osudu se ocitl v neislámské zemi.

Západní země takového muslima přijaly, sociálně podporovaly, umožnily mu "kulturní vyžití" dle jeho představ, ale ve skutečnosti ho nechaly napospas jeho barbarskému učení. Toto učení je pro muslima po mnoha stránkách útěšné, protože společenství muslimů stojí při sobě, podporují se vzájemně a vše, s čím si nevědí rady, jim vyloží Korán, prorokovy příběhy a další, pro muslimy nezpochybnitelné prameny islámu.

Dnes západ dospívá k tomu, že multikulturní soužití s islámem je naivní a nerealizovatelný projekt.

V souvislosti s kritikou krutosti islámu protistrana často cituje historické nepravosti křesťanství, především křižácké války, upalování čarodějnic, pronásledování nekatolíků apod. Západní kultura soudí, že s krutostí středověku se křesťanství vypořádalo, především díky osvicenectví a postupné sekularizaci státní moci.

Jakákoliv zmínka o tom, že podobný proces čeká i islám, mnoho lidí pohoršuje natolik, že se jim přinejmenším otevírá kudla v kapse. Mě se však jeví, že humanizace islámu je jediná cesta, jak dospět k postupné nápravě vztahů mezi islámskými a neislámskými zeměmi i ke zmírnění neštěstí mnoha muslimů.

Při poslechu mediálně známých muslimských představitelů v Čechách pánů Abbase a Alrawiho se přirozeně tato představa jeví jako nereálná. Tito a jim podobní pánové jsou islámem zotročeni a nelze od nich čekat žádnou moudrost. Jsem však přesvědčena, že mezi musimy je mnoho humánně založených jedinců, kteří by kus práce uměli odvést, ale protože islám tvrdě trestá jakékoli zpochybňování neměnných textů, nemohou si takové kroky dovolit, jinak jsou ohroženi na životě.

Zbývají tedy významné církevní osobnosti, významní filozofové, významní představitelé západních zemí a jiné vážené a zároveň chráněné osoby, jejich trvalý a silný tlak na představitele islámských zemí k humanizaci islámu s poukazem na fakt, že pochybného cíle islamizovat celý svět nedosáhnou a že po současných událostech permanentního násilí ze strany islámu se ostatní svět postaví na odpor. Je nutné shromáždit přesvědčivé a pravdivé důkazní materiály, které donutí islámské představitele k zodpovědnosti za islámskou ideologii. Toto zacílení není o čechrání peří a nadýmání se, nýbrž o intenzivní a důkladné práci i spolupráci s osvícenými muslimy. Výsledkem může být obdoba Nového zákona Koránu, ve které bude mít zásadní význam např. první část verše 2:256 Nebudiž žádného donucování v náboženství

Svět je v tak obrovské nerovnováze, až se z toho točí hlava. Nemůžeme stále přikládat pod kotel a nerovnováhu více a více vychylovat, to přece není cesta.