Hold paní Vitáskové

Alena Vitásková je obdivuhodná žena. Nevzpomínám si, že by byla někdy přistižena při jakékoliv nekalosti a zřejmě proto bude muset jako šéfka ERU v březnu skončit.

Jak ona musí vadit všem coby nekorumpovatelná a svému poslání oddaná úřednice, ať levici, či pravici, vždyť v energetické branži jsou zadrápnuti všichni, kdo nějakým způsobem ovlivňují naši politiku a o solárním byznysu to platí dvojnásob. Jak by bylo pro současnou vládu pohodlné, kdyby paní Vitásková vloni podepsala podporu pro obnovitelné zdroje za 42 miliard Kč, byť tuto podporu prozatím bruselští úředníci neschválili. Kdyby ji totiž následně skutečně neschválili, byl by další důvod stíhat tu politicky nepřizpůsobivou paní předsedkyni ERÚ za ukvapený krok, ale vlastníci obnovitelných zdrojů by v pohodě podporu čerpali a spotřebitelé platili vše, včetně sankcí z EU.

Paní Vitásková v současnosti čelí dvěma žalobám. Jedna se týká licencí pro dvě solární elektrárny, které byly vydány v posledním dni roku 2010, byť elektrárny nebyly funkční, ale nevydala je paní Vitásková, ta se stala předsedkyní ERÚ až po půl roce. Ona je viněna z toho, že nezastavila příslušné řízení. Já si tedy nedovedu představit, jak po půl roce, kdy nastoupila do úřadu, měla vědět, že její předchůdce a příslušní solárníci švindlovali a obžalobu vnímám jako extra účelovou, když licenci vystavil někdo úplně jiný, resp. tým jiných lidí, kteří se nemusí za tento podvod vůbec zodpovídat.

Druhá obžaloba je už skutečně k pláči, týká se totiž jmenování Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ a trestný čin se dle žaloby stal v tom smyslu, že Vesecká nemá šestiletou praxi v energetice. Tato podmínka pro „kvalifikaci“ místopředsedy však v době jmenování Vesecké v zákoně nebyla.

Následuje však ještě něco, co už hodně připomíná překotné změny právního prostředí v Polsku, o co se zajímá Evropská komise a co hodlá Polsku zatrhnout. Vše souvisí se služebním zákonem, který vstoupil v platnost 1.1.2016, protože v energetickém zákoně není zřejmé, zda má vedení ERÚ výjimku ze služebního zákona tak, jak ji má přirozeně např. vedení Antimonopolního úřadu, Úřadu pro ochranu osobních údajů či Telekomunikačního úřadu. Paní Vitásková se včas snažila tento anachronismus řešit novelou energetického zákona, ale páni poslanci napříč politickým spektrem se naopak vynasnažili, aby tato novela nebyla v r. 2015 schválena. Oni ji totiž nutně potřebují dostat na kolena a ministr Chovanec se asi teď kouká na sebe spokojeně do zrcadla, jak to šikovně vykoumal. Novela se účelově nestihla schválit, takže šéfka ERÚ spadá dle Chovancova výkladu pod služební zákon, šéfovat ji bude nejlépe celá vláda, protože členové vlády vědí, že je to kulišárna a tak raději žádný  z nich nechce osobní odpovědnost. Když bude pod služebním zákonem, její šéfové mají právo zabývat se její obžalobou, odstavit ji z vedoucího postu (dle energetického zákona ji může odvolat jen prezident) a prostě konečně dobýt tu baštu, která je pro mocenské hrátky tak žádoucí. Pokud však paní Vitásková nesloží služební slib, protože má jmenovací dekret a pracovní smlouvu podle energetického zákona, vláda ji bude považovat za odejitou z vlastní iniciativy a tak nebo tak se jí konečně zbaví.

Velmi si vážím erudovanosti, neústupnosti a slušnosti paní předsedkyně Vitáskové a velmi se stydím za hanebný postup současné vlády vůči ní. Jenže boží mlýny melou a stejně přijde čas, kdy ty zlobry semelou.

Vivat Alena Vitásková