Slovní spojení morální povinnost se v posleních několika týdnech skloňuje ve všech pádech. Především je řeč o morální povinnosti evropských zemí příjímat uprchlíky.
Povinnost - výraz, který se používá v případě, že jednotlivec nebo skupina si chce zajistit podřízenost jiného jednotlivce nebo skupiny. Některé povinnosti jsou přijímány neutrálně (např. společnenské povinnosti), některé spíše záporně (chodit včas do zaměstnání) a některé převážně kladně (např. rodičovské povinnosti)
Osobně nevím o žádné povinnosti, kterou bych vůči komukoliv měla. Kdybych byla muž, necítila bych povinnost zabíjet lidi v rámci vojenské povinnosti. Tzv. povinnosti vůči úřadům, zaměstnavateli, rodině necítím jako povinnosti, ale jako nezbytnosti. Žiji mezi lidmi v tomto státě a stát má nějaké uspořádání. Kdybych toto uspořádání nabourávala, docílila bych pouze problémy vůči mojí osobě, proto se snažím tzv. občanské povinnosti plnit. Povinnosti vůči zaměstnavateli jsou mnohdy nechutné a je na mě, zda se rozhodnu se jimi neřídit a následně přijít o práci. Povinnosti vůči rodině je jakýsi obecný pojem, který v sobě zahrnuje přirozenou péči o potřebné a v reálu povinností není, je vědomím, že je správné a smysluplné starat se např. o bezbranné děti, nemocné anebo staré příbuzné.
Morální - výraz, který povinnost rozšiřuje o okruh pojmů, které jsou podle vnitřnícho přesvědčení dané společnosti správné.
Jsou lidé (i vzdělaní a přemýšliví), kteří si netroufli odhrnout oponu za pojmem morální povinnost a žijí v přesvědčení, že jsou oprávněni určovat, co jsou morální povinnosti společnosti. Sami povětšinou netuší, co všechno bude obnášet následné příjmutí břemene a navíc, sami za sebe cítí, že svou morální povinnost splnili tím, že ujařmili ostatní lidi.
Žádný stát nemá morální povinnost přijímat uprchlíky na straně jedné a každý stát může příjmout uprchlíky na straně druhé. Morální povinností každého státu je zvážit, jak je stát stabilní, hospodářsky rozvinutý, jakou má legislativu ve vztahu k novým uprchlíkům, zda občané země jsou sebevědomí, podělaní nebo nepřátelští a další reálné aspekty své země. Morální povinností státu je vážit nejen současnost, ale i budoucnost. Morální povinností státu je žádat své občany o souhlas s přijetím takových uprchlíků, kteří mohou být rizikem pro budoucnost.
Domnívám se, že součaný postoj představitelů ČR vůči islámským běžencům je morálně odpovědný.
Dalším krokem k zamezení pronikání běženců do Evropy je ukončení zasahování do zřízení arabských a afrických států a tlak na muslimské duchovní, aby se razantně vypořádali s násilím v islámské kultuře, potažmo náboženství.
