Že je multikulturalismus a politická korektnost zvrácenost, o tom pochybuje málokdo, ale mezi těmi, kdo se nechali těmito idejemi pohltit, asi těžko dojde k prozření.
To má celá současná generace koukat na to, jak lidé posedlí islámskou doktrínou útočí po celé planetě? Včera to bylo Charlie Hebdo, Paříž, Brusel …, dnes je to o střelci z Orlanda, zítra to bude odkud? Jenže, co jsme si nadrobili, to máme.
Na vině jsou dvě zásadní věci, a to za prvé úchylný islám, který není o Bohu, ale o nadvládě a za druhé úchylná euroamerická společnost, která islámu přisoudila, že je náboženství o Bohu. Úleva nastane, až společnost tyto dva gordické uzly rozetne.
Stále je aktuální, že zbraňovým korporacím tento stav vyhovuje a podporují ho dodávkami zbraní do všech oblastí tak, aby všude vznikaly konflikty a nenávist. Je nějaký rozdíl mezi těmito korporacemi („které dávají práci milionům lidí“) a teroristy, kteří své zajatce svlékají z kůže? Není, dokonce ti první jsou daleko zodpovědnější za veškeré současné zlo, protože z jejich strany se jedná o promyšlené manipulace, kdežto na straně řadových teroristů se jedná o primitivní nenávist, kterou v nich manipulátoři vypěstovali..
My, lidé zdola, se hrozně rádi vyviňujeme ze zodpovědnosti, že bychom snad mohli také přispět ke změnám ve světovém dění. Ale pokud jsme byli takto lhostejní, pak multikulturalismus a politická korektnost se tak rozbujely v našich řadách, že úvaha o tom, že by například muslim neměl z principu přístup do bezpečnostních složek, že by muslimové nesměli mít vlastní rozhlasové, televizní vysílání, výkon bohoslužeb, školní výuku atd. ve svém jazyce (tj. mít nekontrolovatelnou příležitost se radikalizovat) nepřipadá v úvahu a to je nekonečně nebezpečné. V některých západních zemích řeší, že by se ve školách měl vyučovat islám. Ano, měl, islám v celé své zrůdnosti a se všemi důsledky, které s ním souvisí a povinnost zúčastnit se výuky by měli mít hlavně dospělí muslimové. Ale to už jsem se hodně nerealisticky zasnila.
Pokud muslimové nedozrají k touze po přátelském soužití mezi lidmi a po naprostém soukromí případného náboženského vyznání, nemají ve společnosti lidí, kteří tyto hodnoty akceptují, co pohledávat. Ploty a zdi se mohou vždy zbořit, ale napřed musí být jistota, že i za zdí jsou lidé, kteří hledají poznání, nikoliv nepřátele.
