Jak jim věřit, když se hádají už při sestavování kandidátek?

Někteří politici se obrátili na soud. Jiní se dostali na nevolitelná místa a hodlají bojovat proti vlastní straně snahou přesvědčit voliče ke kroužkování. Jinde proběhly „krysí závody“ alias primárky a do čela kandidátek se dostali neznámí lidé z jiných krajů či vyvolení vedením strany. Takovým máme věřit?

Politici nezakopali válečné sekery ani před volbami, jak jim máme věřit, že po volbách bude lépe? Že se shodnou uvnitř koalice, když se neshodnou na svém vlastním týmu a raději se pobijí a vzájemně pomluví ještě před samotným kláním?

Funkce.

Představa toho, že jedni se budou mít 4 roky v teple Sněmovny dobře a ti ostatní budou dál „dřít“ v kraji nebo v komunálu. To je to, o co dnes jde politikům. Voliči a sliby pro ně přijdou až poté, co bude jasné, na jak volitelném místě dotyčný/dotyčná je. Do té doby jde o vlastní blahobyt, pak až přijde čas na správu země a dávání věcí „do richtiku“?

A tuhle chásku má někdo volit? Sama jsem si říkala, že budu volit osobnosti, lidi, co pro mě nebo můj kraj něco udělali, jenže těch na kandidátkách nevidím.

Vidím jen personálně vybrakované strany, které točí jedny a tytéž kandidáty/kandidátky, ať jsou to volby komunální, krajské, sněmovní či senátní. Bude snad hejtman zároveň poslancem? Nebo senátor i poslancem? Nebo už dopředu volím náhradníka pod čarou a musím jen doufat, že nedopadne jako ten, co šel ze Sněmovny rovnou do vězení? To je ta změna, po které každý volá????