„Vy po mně chcete něco, co není ve smlouvě. A já nic jinýho, než mám ve smlouvě, dělat nebudu. Víte, já znám svý práva, vy mě chcete sedřít z kůže!“ „No fakt, tohle mi řekla na to, když jsem jí požádala, aby došla na kopírku v ulici, že ta naše v kanclu je rozbitá,“ povídá mi známá. „Chápeš to?“
„V dnešní době, kdy lidi nemůžou zavadit o práci!“
„Snad poletí, vždyť nechce dělat nic – ve smlouvě to prý nemá vypsáno, tak to dělat nemusí, že prý je to tak učili na škole, že se mají bránit, že mají být emancipovaní. Když byla uklízečka dva týdny nemocná, tak si ani nevynesla koš pod stolem, že prý jí nebude suplovat, že od toho nestudovala. A posledně mi dokonce řekla, že je to „čecháčkovství“ držet hubu a krok a dělat, co šéf řekne, že v cizině by si to líbit nenechali, že by se ozvali, protože, když to není ve smlouvě. Ale my, Češi, že holt takoví jsme. Ale telefonovat ze služebního? To jí nevadí a to, že nemůžeme používat internet? To řve denně, že v jiných firmách to jde a jen u nás ne. Nedávno mi taky řekla, že chce stravenky na 100,-, že 60,- korun by nestačilo ani jejímu psovi. No, co bys na to řekla?"
"Asi nic, být šéfem, u mě už by nepracovala..."
"A holka, kdybys viděla, jak chodí do kanceláře vymóděná, návštěvníci musí koukat jak blázni, když to vymalovaný a napůl svlečený strašidlo vidí…"
„To místo je asi prokleté, už se tam vystřídalo 8 lidí a všichni mají společné jedno – nechce se jim dělat a všichni melou něco o emancipaci. A tohle měj pak na starost. Co je v tý škole učí za nesmysly? Kdyby alespoň ten počítač uměli používat, ale oni umí mastit leda hry a Facebook, ale vytvořit tabulku či umět používat grafy, připravit prezentaci? Nebo že by z nich padala nějaká moudra? Ani česky pořádně neumí a těch hrubek, co mají v textech, tos nezažila! Hlavně, že všichni mají Bc. nebo DiS.“
„No a když jí na něco z toho, co jsi mi právě říkala, upozorníš, co ona na to?“
„Nic, že je emancipovaná a že ona, ona má navíc. Jednou prý budeme koukat, kam to dotáhne! A třeba jo, třeba fakt utáhne někoho na ty přírodní úkazy, co má, a pracovat ani nebude muset... No už aby to bylo, já bych jí to snad i přála, jen abychom se jí zbavili co nejdříve..."
