Podíval jsem se na záznam rozhovoru s ředitelkou Radiožurnálu Barborou Tachecí a musím před ní smeknout.
Dříve pracovala jako programová ředitelka jednoho z našich nejúspěšnějších rádií Frekvence 1 a myslím, že si vedla skvěle. Nebyl důvod když dostala nabídku jít šéfovat veřejnoprávnímu médiu, aby jako schopná manažerka tuto výzvu nepřijala. Myslím, že to taky v nějakém rozhovoru řekla „je to výzva“. Inu stalo se a věci se daly do pohybu a teď se každý diví a 4 000 koncesionářů (z těch milionů co jich je) jsou nespokojeni s novou formou vysílání Radiožurnálu a píší petice (čekám jestli dojde taky na nějakou demonstraci) Zbytek mlčí, buď proto, že je jim to jedno, nebo proto, že se jim to líbí. Já píšu tento blog, protože se mi to líbí! Líbí se mi jak konečně někdo rozvířil diskuzi o tom jak vlastně má takové veřejnoprávní médium vypadat. Co si platíme v poplatcích za tuto službu? Programové schéma, které vyhovovalo tak před dvaceti lety? Možná ještě dřív.. Třeba ty 4 000 nespokojenců jsou ti co ještě jiné rádio neslyšeli. Jestli chceme staré a omšelé veřejnoprávní rádio, měli bychom za něj platit taky staré poplatky (viděl bych to kolem 5,-Kč). Realita je jiná, platíme poplatky odpovídající dnešní době, tak bychom měli také mít moderní veřejnoprávní rádio, které nás bude provázet dnem, informovat o aktuálních událostech a věnovat se širokému spektru témat, tak jako jsou různí lidé co si toto rádio platí a poslouchají. Gratuluji tedy paní Barboře Tachecí k její odvaze něco konečně změnit a doufám, že vydrží.
