Jak jsem uplácel

Ano, přiznávám se bez mučení, dal jsem úplatek, musel jsem, nebylo jiného východiska a šlo prakticky o život, dal jsem ho rád a ještě ho nakonec dostal proplacen.....

Před pár lety jsem dostal bláznivý nápad podívat se do někam do teplých krajů, no což na tom dnes není nic zvláštního, ale já si to vymyslel kolem 8.12 a odlet byl 10.12. I to samozřejmě nikoho nepřekvapí, ale já prostě šel kolem cestovky a protože u nás bylo ošklivě tak jsem tam vlezl a zakoupil zájezd do srdce afriky, do Keni. Poté co se mi doma podařilo přesvědčit mámu, že opravdu odletíme s bratrem (dostal to jako dárek k vánocům) přes půl světa, naprosto nepřipraveni, naprudko a natož očkováni, jsme brzo ráno vstali dali si snídani, bratr si přečetl v nějakém časopise článek o největších leteckých katastrofách 20. tého století (letěl totiž poprvé) a poté co jsem mu vysvětlil že takto každý let nekončí, jsme odjeli na letiště, kde nás sličná delegátka cestovní kanceláře ujistila, že vše je zařízeno, přestoupíme ve Frankfurtu nad Mohanem a v Mombase už na nás bude čekat delegát jejich cestovky, který má naše v čechách zaplacená víza. Let proběhl normálně, bratr po několika panácích spal jak dřevo , a my se po asi 11 hodinách dostali do Mombasy. Co Vám budu povídat, plné letadlo Němců co mají s Keňou bezvízový styk a pak my, dva češi se zeleným pasem... Když se mi povedlo pochopit že pokřikem VISA, ti černoši nemyslí značku mojí kreditní karty, ale to že nemám vízum (Němci byli už dávno v hotelích), ptal jsem se tedy kde najdu toho delegáta, že mám vízum u něj, chyba delegáti jsou prý až v prostoru za celnicí a tou bez víza neprojdete... Inu poslali mě do kanceláře, kde seděl ohromný asi 150 kg vážící úředník, podal mi pro každého z nás asi 10 listů A4, anglicky popsaných, že to mám vyplnit (mluvím německy) Zajímavé je že v čechách po mě chtěli jen číslo pasu, ale co se dalo dělat, vrhnul jsem se za pomoci anglicko českého slovníku na to. Když jsem trávil asi třetí hodinu na letišti, ve stínu bylo asi 45 stupňů celsia, skoro 100 % vhkost vzduchu, já na sobě košili, sako, dlouhé kalhoty a kožené boty (vlněný kabát jsem zaplaťpánbůh nechal v Praze) a měl jsem vyplněné asi 4 listy z 10 padlo rozhodnutí. Vzal jsem ty nevyplněné papíry, z posledních sil vtrhnul do té kanceláře, hodil je tomu úředníkovi na stůl a německy křikl "KOLIK ??" Podíval se na ty potem skrápěné papíry, zjistil že nejsou vyplněné, hodil je do koše a pravil "120 marek" a natáhl dlaň a roztáhl pusu do širokého úsměvu (asi to má nějakými kladkami vevnitř spojené, napadlo mě) A tak jsem mu dal 120 marek a podal 2 pasy, dal mi vízum jen do jednoho a opět ten široký úsměv (tedy i ta ruka..) Tak jsem to zopakoval a VYHRÁL. Měl jsem je, byli jsme volní, přežijeme.... Prošli jsme pasovou kontrolou a začali hledat delegáta, žádný stánek naší cestovky (nebudu říkat která to byla, u Fischera by se zlobili) jsme nenašli a tak jsem se zeptal u Neckermannů jak to tam s Fischerem vypadá, pravili mi "noooo, popravdě jsme ho už asi 3 roky neviděli" Šok, sám uprostřed Afriky, tropy, nemoci, kriminalita, hotel 35 km..... Zvládli jsme to a užili si krásnou dovolenou, ale po návratu mi to nedalo a šel jsem do té naší pobočky CK Fischer a ptal jsem se jestli vědí, že v Mombase jim před třemi lety zemřel delegát?? Vysvětlil jsem jim svou storry s vízy, pracovnice udělaly o této věci zápis a představte si, aniž bych musel předložit účet (i v Keni není zvykem dávat na úplatky potvrzení, nejen u nás), dostal jsem ekvivalent těch 240 marek zpět, samozřejmě proti potvrzení že jsem je převzal. Mám tedy asi jako jeden z mála potvrzení na to že jsem dal úplatek a ten mi byl posléze proplacen, a pak bojujme proti korupci......... Pěkné léto