Přeji dobrý den všem čtenářům našeho blogu. Po cca roce a půl jsme opět zde. Já - Oldřich Štěpánek s mojí manželkou - Kim Štěpánkovou. Po dlouhé rozvaze, který stát světa navštívit v roce 2012, jsme nakonec vybrali Nepál a trek kolem Annapuren. Jelikož v létě je v Nepálu období monzunových deštů, ideální čas k návštěvě - hlavně hor - je říjen a tento jsme také zvolili pro naše cestování. Do Nepálu jsme přilétli 29.9.2012 a odlétali jsme 26.10.2012. V říjnu je v horách azuro a obecně nejlepší počasí - bohužel to vědí všichni turisti, takže pokud si chcete užít nějaký trek bez hordy ostatních trekařů, je lepší zvolit jiný měsíc - nejčastěji jaro. Jelikož v Nepálu rozsah a dostupnost wi-fi pokrytí pokulhává za Vietnamem, kde jsme byli minulý rok, zápisky z cestování píši zpětně až teď z ČR. Takže krátké představení Nepálu. Je to jedna z nejchudších zemí na světě, kde většina obyvatel žije za méně než 1USD za den. Žije zde cca 30 milionů obyvatel, hlavní město je Kathmandu, gramotnost se pohybuje kolem 50-60%. Nábožensky je Nepál převážně hinduistický, v horských oblastech převáženě budhistický. Národní měnou je nepálská rupie = NPR. 100 NPR = cca 22 Kč. V textu budu používat ceny v rupiích. Pro přepočet na CZK stačí částku vydělit 4.
Letenky jsem sehnal za cca 20 000 Kč na osobu a to s přestupy v Miláně a poté v Delhi. Letěli jsme s ČSA a dále s indickou společnostní Jet Airways. Cestování bylo docela ok, sice servis horší než u Vietnam airlines, ale šlo to. Z Prahy do Milánu let trval cca hodinu a něco, poté do Delhi cca 8 hodin a následně do Kathmandu asi hodinu a půl. Rozpočet jsme měli stejný jako minulý rok při cestě do Vietnamu a to 50 USD na osobu a den. Pokud si odpustíte nějaké dražší položky v Nepálu, jako třeba pivo /cca 300-400 nepálských rupií = 80-100 Kč za lahev - 650ml/, místo letadla třeba zvolíte lokální autobus a za dárky a suvenýry nic neutratíte, lze život tam pořídit třeba za polovinu či ještě méně. Vízum pro občany ČR i ostatní je udělováno přímo na letišti v Kathmandu. Měsíční, co jsme měli my, stojí 40 USD na osobu. Exitují i kratší a levnější a dá se platit asi v dalších 10ti světových měnách.
Pokud chcete vyrazit na trek kolem Annapuren - budete potřebovat ACAP permit /Annapurna Conservation Area Project/ - ten nás stál 28 USD na osobu a poté také TIMS card /Trekkers' Information Management System/, která stojí 20 USD na osobu. Na vše budou třeba pasové fotografie. Vše se vyřizuje na úřadě v Kathmandu. My jsme se nechtěli zdržovat vyřizováním této administrativy a tak jsme kontaktovali pana Govindu z www.greenhorizontour.com. Tento kontakt jsme našli na www.nepal.estranky.cz. Jsou tam hezké články a rady na cesty. Tak jsem panu Govindovi napsal, odepsal obratem s nabídkou zajištění celého treku včetně průvodce a nosiče. Když zjistil, že chceme pouze zajistit permity a ubytování na jednu noc, komunikace značně ochladla, až mě to chvílemi dosti štvalo. Za transport z letiště chtěl 20 USD, za noc pro dva v hotelu 35 USD, autobus z Kathmandu do Besi Sahar - 16 USD za osobu, potom výše zmíněné ceny permitu a TIMS a potom jeho odměna - 50 USD. Zdálo se mi to dost, ale nakonec jsem souhlasil. V mezičase ještě pan Govinda upřesnil, že chce 50 USD pro sebe za osobu. To mě tedy dost značně rozlítilo a napsal jsem mu, že to mu teda rozhodně nedám a že jsme se domluvili na ceně 50 USD za oba. Nakonec to uznal a platila první cena. Po příletu do Kathmandu bylo vše, tak jak jsme si domluvili. Čekal na nás taxík se jménem a odvezl nás do kanceláře Greenhorizontour do Thamelu /část Kathmandu pro turisty/. Tam jsme se setkali s panem Govindou, vyrovnali jsme účty, dal nám veškeré dokumenty a ještě jsme přes něj směnili 1000 USD na rupie. To před trekem doporučuji - sice se v horách dá platit v USD, ale vždy to bude stát více než v rupiích a směnárny jsou jen ve velkých vesnicích. Hotel, který jsme měli zaplacený, byl sice se snídaní, ale zato velmi mizerné kvality. Celkově pan Govinda zajistil co řekl za cenu kterou řekl, ale pokud bych jel do Nepálu ještě jednou, zařídil bych si to sám i kdyby to měl být den navrch. Než jsme odlítali domů - bydleli jsme v Thamelu v hotelu o 2 kategorie vyšší za cenu 10 USD za oba na noc, také transport na letiště stál 7 USD místo 25 USD. Stačí až přiletíte si domluvit cenu s taxikářem a říct, ať vás zaveze do Thamelu. O to, že by jste nenašli hotel se rozhodně bát nemusíte, jsou jich tam desítky a za výše zmíněné ceny.
Co se týká vybavení na trek, toto jsme většinově pořídili v ČR, nicméně je možné se kompletně vybavit až v Kathmandu za desetinové ceny. Je však otázka, zda super pohory, co si tam koupíte za 500 Kč, vydrží celý trek. Každopádně můžete to zkusit..:-) Je tam opravdu vše - od ponožek po péřové spacáky.
Cestu jsme zvládli celkem bez problémů, v Kathmandu bylo tak 25 stupňů, mírně pod mrakem. První večer jsme si zašli na večeři do jedné hezké restaurace v Thamelu. Jídlo bylo docela dobré, dali jsme si nějaká piva a okusili lokální Brandy. Také nebylo špatné. Nicméně účet 3 500 NPR byl také velmi pěkný...:-) Na hotelu jsme připravili bágly na druhý den a šli brzy spát. Zítra hurá do Besi Saharu.
