Sa Pa - Ha Noi, posledních 350 km naší tour
back in Ha Noi po 1100 km
Po krátkém odpočinku vyrážíme na dlouhou jízdu zpět do Ha Noi. Super dálnice, říkám si. Jestli to takhle bude furt, tak tam jsme za chvíli..:-) No bohužel, po deseti kilometrech to končí a začíná klasická silnice. Naštěstí je dobrá, maximálně občas nějaká ta díra nebo lejno od krav, klasika..:-). Před námi je přejezd posledního pohoří. Následujících 100 km je opravdový motorkářský ráj. Super silnice, samá zatáčka, no prostě super. Opravdu jsem si to užíval. Kimíček asi trochu méně..:-) ale statečně natáčela.
video : http://www.youtube.com/watch?v=YbyzIL_gzK4
Jedeme, jedeme, cesta ubíhá, zadky začínají bolet čím dál tím víc..:-) Zastavujeme na přestávku u silnice. Koukáme do mapy - čeká nás ještě 180 km..:-/ no to je furt spousta kilometrů, tak se nezdržujeme a vyrážíme. Celou cestu jedu dost svižně, nikdo nás opět nepředjel. Najednou se kolem mě prohnal nějaký černý mastodont. Zjistil jsem, že je to nějakej ďábel v Land Cruiseru. Nasadil smrtelné tempo, ale já se jen tak nedal. Zmerčil, že se ho jen tak nepustím, tak ještě přidal. Krosili jsme to cestou necestou, von první, já v závěsu. Chvílema jsem ho mohl předjet, ale neudělal jsem to. Takhle to bylo výhodnější..:-) Po chvíli jsme si na sebe už zvykli. Byl to Vietnamec - kamikadze. Jel s tím Land Cruisrem, jako kdyby jel na motorce. Několikrát vyškarpoval pár motorek, předjížděl do zatáček, lidé uskakovali a tak..:-) no prostě hrůza, ale pro mě super tahoun a hlavně, když tudy projel on, tak já samo taky. Pěkně mně razil cestu. Hlavně díky němu jsme najednou koukali a byli jsme 80 km před Ha Noi.
Přijeli jsme do jednoho města a on odbočil na oběd, totéž jsme udělali i my, ale o kousek dále..:-) Nějaká bábrle tak kuchtila přímo na ulici. Dali jsme si nudle s masem. Bylo to super. Jen dost drahý, na to že to bylo na ulici..:-) Jsou dvě odpoledne, na našich zadcích už cítíme dekubilty I. stupně..:-) No nic, vyrážíme. Už chceme být oba doma, takže to opět krosím vpravo, vlevo, všude kde to jde. Jak se blížíme k Ha Noi, doprava dosti houstne. Předjíždění je už dost nebezpečné, přesto furt držím vyšší rychlost než ostatní. Najednou vidíme zajímavou značku, Ha Noi rovně i Ha Noi doprava...:-) jelikož rovně je spousty aut a hustý provoz, vpravo to vypadá lépe, tak tam zahybáme. A taky že jo. Najížídme na fungl novou čtyřproudovku. Tak nasazuju rychlost blížící se jako na naší dálnici a jedeme. Skoro nikdo tu není. Je to jasný, platí se za to...:-). Jen motorky neplatí, he.
Konečně dorážíme do Ha Noi, už se těším, že budeme brzy doma. No předčasně. Sice jsme v Ha Noi, ale na kraji - jedeme asi po 6ti proudovém bulváru, který se zdá být nekonečný. Kličkuju jak se dá, konečně přijíždíme na ulici, která vede domů. Konečně, stojíme před domem. Je 15:30. Dáváme chvíli oddych a citronovou vodu. Vybalujeme bágl. Ještě mě čeká cesta vrátit motorku. Taťka bere druhou motorku a jedeme do centra, kde je půjčovna. Přijíždíme tam a - zavřeno..:-/ Tak voláme tomu chlapíkovi a že prej máme přijet po pátý..:-) No pěkný, už toho ježdění mám trochu dost. Nedá se nic dělat, jedeme zpět domů. Dávám alespoň sprchu a chvíli oddych. Kolem pátý tam tedy jedeme znovu, ale už jen na mojí motorce. Chlapík tam je, kouká na motorku, vrací mi pas. Dávám mu starou baterku a účet za novou a opravu. Jsem překvapenej, beze slova vytahuje peněženku a platí mi celé náklady. No, dobrý. Domů si bereme taxíka. Dáváme super večeři, co připravila mamka Kim. Jsme totálně mrtví, takže akorát padáme do postele a spíme.
Závěrem : Na naší cestě jsme ujeli cca 1100 km po horách v severozápadním Vietnamu. Viděli jsme spousty krásných scenérií, míst, horských kmenů atd. Něco opravdu stojí zato, něco je na prd. Je to rozhodně super dobrodružství, které zato stojí. Doporučuji to, ale opravdu jen lidem, kteří mají dostatek zkušenosti s řízením motorky. Některé terény jsou velmi náročné. Pokud byste si chtěli užít krás horských terénů a přitom je pro vás naše trasa příliš náročná, doporučuji jet vlakem z Ha Noi do Lao Cai a tam si půjčit mopeda a jet do Sa Pa a zpět. Je tam super silnice, výhledy patří rozhodně mezi nejkrásnější, co jsme na naší cestě viděli a terén je i přes stoupání relativně nenáročný.
Fotografie : http://mudrolin.rajce.idnes.cz/1.5._Sa_Pa_-_Ha_Noi/
Oldřich Štěpánek
Gili Ayer - opravdový ráj Indonésie
Ráno jsme podle instrukcí byli v 8:30 připraveni po snídani k odjezdu na Gili Ayer. Měl nás vyzvednout chlapík od Mr. Hardyho. Nikdo nikde, jen parta Amíků, kteří si dali snídani před Rinjani trekem. Bolely nás nohy tak, že jsme sotva chodili. Amíci zmerčili, že Rinjani asi máme za sebou, tak začali vyzvídat. Hrozně se divili, že nahoře je dost zima a že v kraťasech to rozhodně nebude žádný med. Nakonec z nich vylezlo, že jim nikdo nic neřekl a že mají jen věci na pláž..:-) No začali být dost nerudní na svého průvodce, načež je uklidnil, že hned další zastávka je u obchodu, kde vše můžou dokoupit..:-) No zajímavá obchodní taktika..:-) Určitě z majitele obchodu něco kápne, ale chudáci ti Amíci. Náš chlapík furt nikde. Zašel jsem za Holanďanem, jestli nemá číslo na Mr. Hardyho. Tak mu zavolal a že prý jeho člověk za chvíli dorazí. No nakonec jsme čekali až do 10:00, než se objevil. Objednal nám koňský povoz a odvezl do přístaviště. Tam nám koupil 2 lístky na veřejnou loď na Gili Ayer – mimochodem tuším 8 000 IDR za jednoho. Funguje to tam tak, že když je dostatek lidí a nákladu na loď, tak vyrazí. Naštěstí nás bylo už dost, takže asi za 10 min jsme se nalodili. Cesta trvala cca 10 minut, bylo to kousek. Jakmile jsme vystoupili, hned byl u nás chumel náhončích nabízejících „transport“ koníkem s povozem. My ale vyrazli pěšky podél pláže.
Oldřich Štěpánek
Výstup na Rinjani - drsný indonéský trek
Ráno jsme vstali už v 8:00, dali si snídani a už nás vezl chlapík na motorce k přístavišti rychlých lodí. Tam jsme se asi s půlhodinovým zpožděním nalodili a vyrazili. Loď vypadala docela dobře, nově. Byla narvaná do posledního místa. Když jsme vyrazili, zapnul jsem GPS na mobilu. Zajímalo mne, kolik tedy „fast boat“ vlastně jede. Tak co jsem sledoval, jela maximálně 50km/h, což na loď je asi dost..:-) Za hodinu a čtvrt jsme dorazili do přístavu Senggigi na Lomboku. Tam už na nás čekal smluvený řidič s nápisem „Olda“..:-) Došli jsme k autu a vyrazili. Řidič byl v pohodě. Zastavil nám, když jsme chtěli fotit, vyprávěl nám, co kde je a kde se co staví a tak. Pak jsme cestou viděli perlovou farmu a Kimíček asi chtěla doplnit svoji sbírku či co, tak jsme se tam zajeli podívat. Perly měli hezké, ale ne úplně černé, tak nakonec nic nevybrala.
Oldřich Štěpánek
Mount Ijen - peklo sirného dolu
Ráno opět v 3:30 budíček, sbalili jsme všechny věci, jelikož na hotel se už vracet nebudeme. Byla pro nás připravená balíčková snídaně a kafe. Tak jsme něco dali do žaludku a vyrazili jsme. Asi po hodině jízdy jsme přijeli k úpatí Mt. Ijen. Byla ještě tma, takže jsme nasadili čelovky a vyrazili. Čekal nás asi hodinový výšlap k vyrcholku kráteru. Cestou nahoru už jsme potkávali první nosiče síry. Ijen je totiž známá hlavně pro důl na surovou síru, který se nachází u sopečného jezera. Viděl jsem už několik dokumentů v ČR o těchto nosičích. Jejich náklad je cca 80 kg síry a tu musejí přímo z dolu dostat na vrchol kráteru a poté ještě sejít dolů ze sopky. Toto prý absolvují 2-3x denně. No ukrutná práce a jen za pár babek.
Oldřich Štěpánek
Mount Bromo - nejznámější sopka Jávy
Ráno jsme vstali v 7:00, zabalili věci a šli na snídani. V 8:00 nás měl vyzvednout minibus a měli jsme vyrazit na náš třídenní trip. V pohodě snídáme a najednou v 7:30 už u nás stojí náš řidič. Že prej odjezd je v 7:30..:-) No, trochu nám to asi popletli v té agentuře. No nic, tak že prý vyzvednou ještě nějaké hosty a zastaví se za chvíli. Tak jsme do sebe naházeli tousty a kafe a po chvíli jsme už nastupovali do našeho vozítka. Bylo už narvaný turistama - resp. byl to minivan, takže vzadu bylo už asi 10 lidí. Jediná volná místa byla vedle řidiče. Usadili jsme se a vyrazili. Pásy nebyly k dispozici, tak jsme si připadali každých 5 minut jako kamikadze. Ale asi po hodině jsme si na tu jejich zběsilou jízdu v protisměru zvykli a už ji ani nevnímali. Dle itineráře nás dnes čeká 10 hodin jízdy. Jedeme z Yogyakarty až k úpatí Mount Bromo.
Oldřich Štěpánek
Borobudur a Prambanan - rovníkové památky UNESCO
Ráno jsme vstávali už v 3:30, sbalili si věci a v 4:00 už nás vyzvedával přímo spolumajitel Rumah travel – sympatický Holanďan a jeho zřejmě partnerka z Indonésie, která hovořila anglicky. Za 15 min jsme nabrali ještě jeden pár z Holandska a vyrazili jsme. Většina těchto výletů míří na svítání slunce na Borobudur, nicméně my jsme vyrazili na vyhlídku naproti sopce Merapi. Dorážíme tam asi kolem 5:00. Jsme tam sami, je to taková malá vesnička. Před námi se rozprostírá nádherný pohled do údolí, kde vzadu se tyčí dvě sopky – jedna z nich je Merapi. Pod nimi v mlžném oparu prosvítá džungle.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha