Ostrov Phu Quoc - cesta od pekla k ráji na zemi

Ostrov Phu Quoc - žije zde cca 80 000 lidí, leží směrem na západ od Saigonu. Leží pouhých 15 km od Kambodži a 45 km od Vietnamu. Má tvar slzy. Ostrov je známý a vyhledávaný pro své krásné pláže - asi nejkrásnější ve Vietnamu, lov perel, pěstování pepře, výrobu omáčky Nuoc Mam a historii jednoho z nejstrašnějších koloniálních vězení Indočíny. Ráno jsme vstali časně a v 6:30 jsme se již odhlašovali z hotelu. Zaplatili jsme za praní a žehlení - 170 000 VND, pohoda. Nasadili jsme bagáž, chytli taxíka a hurá na Phu Quoc. Jeli jsme schválně o něco dříve, abychom nezastihli saigonskou dopravní špičku - protože to by byl opravdu "Saigon". Trvalo to asi 30 min, taxík nás zavezl až před terminál, stálo to 130 000 VND. Odbavili jsme se a šli na snídani do restraurace. Dali jsme si nějakou bagetu - no nic moc. Já jsem si dal kafe - vždy se zde zeptají, zda chcete horkou kávu nebo studenou, protože tady všichni pijou jen studenou. Chtěl jsem teplou kávu s mlékem - donesli mi takový zajímavý kovový zařízení a pod tím hrnek, po chvíli jsem pochopil, že je to takový překapávač. Na dně je vrstva kondenzovaného mléka. No, kdo má rád standardní chuť evropské kávy, tak ta to rozhodně není. No nic, nasnídali jsme se a šli jsme se nalodit. Odlétali jsme v 9:20, let trvá na Phu Quoc cca 60 min, poprvé jsem letěl vrtulákem..:-) No, je to stejný jako normálním..:-) Let byl bez problému.

pláž Sao - Phu Quoc

Asi v 10:30 jsme dosedli na ostrov Phu Quoc. Teplota 33 stupňů ve stínu a 80% vlhkost. Čekal na nás odvoz do hotelu. Bydlíme přímo na pláži v jedné rezidenci. Moc hezký pokoj s klimatizací a vším. Lepší než v Saigonu. Hotel má i svůj bazén a soukromou pláž. Je to tu opravdu moc hezké. Z hotelu na pláž je to asi 20 m. Ubytujeme se a přijíždí si pro nás delegát, aby nás vzal na oběd. Seznamujeme se s ostatními turisty. Jeden starší vietnamský pár, pak taková větší rodinka ve středních letech, mladý vietnamský pár z Kalifornie a my. Oběd byl v tradičním vietnamském stylu - uprostřed otočný stůl a několik jídel pro všechny. Bylo to docela dobrý. S Kimi jsme si dali 2 Tygry (Tiger - značka místního piva).

Po obědě jsme vyrazili na plánované výlety po ostrově. Jako první byla na řadě farma s perlorodkama. Jeli jsme tam přímo po pobřeží a opravu krása - jen palmy a modré moře. Zastavili jsme u jedné farmy. Byla tam paní, ketrá nám ukázala, jak se ty perlorodky otvírají. Pár jich otevřela a ukázala nám tu perlu. Byly nějaké mladé - říkala, nejmenší jsou cca 3 roky staré. Většina farem v této oblasti patří velké společnosti zabývající se lovem perel. Měla tam i svůj autorizovaný obchod. Jak jsme tak procházeli a koukali na ty krásné perly, už jsem viděl jak Kimíčkovi svítí očíčka. Bylo jasné, že bez perly neodejdeme..:-) Nakonec jsme vybrali přívěšek na řetízek s krásnou 12mm černou perlou. Dali nám k tomu i certifikáty, dalo se platit kartou. Stálo to jako 2 průměrné vietnamské měsíční platy..:-) Ale co, zase Kimíčkovi sluší a má z ní radost.

Video : http://www.youtube.com/watch?v=BVYqLs4nkNc

Pokračovali jsme výletem na zbytky koloniálního vězení na ostrově. Bylo tam takové menší muzeum. Phu Quoc patřil totiž ještě v druhé polovině 20. století mezi nejobávanější věznice v oblasti. A také jedno z největších - snad až pro 40 000 věžňů. Byly tam obrázky mučení a podmínek, v jakých tam ti vězni museli žít. Kdo viděl film Motýlek - určitě si to vybaví. No hrůza. Po prohlídce jsme jeli na jednu z nejkrásnějších pláží na ostrově - Sao (Hvězda). Je to opravdu krása, modrozelené moře, palmy, krásný písek - to jsem ještě neviděl - je to opravdu bílo-žlutý jemný písek. Takový jsem v Evopě nezažil. Měli jsme čas na vykoupání, potom následovala večeře na pláži. Zase jídlo ok. Kimi prokázala opět svoje znalosti vietnamštiny - když viděla, jak zápasím s hůlkama, řekla číšnici, aby mi donesla vidličku. Po chvíli přinesla talíř..:-) těsně vedle...:-), tak nakonec mi o vidličku musel říct ten děda, co byl s námi...:-) (na obranu Kimíčka - prý se vietnamština dosti liší sever od jihu). Po večeři už jsme jeli zpět do hotelu. Jinak k cestám na ostrově - hlavní magistrála je asi jako u nás silnice III.třídy po 2 zimách. Hrůza, je tam místo tak pro jedno auto, takže se všichni navzájem vyškarpovávají...:-) ale zatím bez nehody. Na hotelu jsme dali sprchu a vyrazili k plážovému baru na drink. Nejdříve jsme zkusili nějaké jejich mícháky, Kimík se ale rozjela, takže jsme pak pokračovali ve vínu. Požádal jsem číšníka o vinný lístek - řekl, že má červené a bílé, tak prej jaké chci..:-) Víno se ve Vietnamu prakticky nepije. Tak jsme dali červené Da Lat, no nic moc. Pak už jsme šli spát - ráno máme v 8:45 zase sraz s průvodcem.

Fotografie den č.1 - http://mudrolin.rajce.idnes.cz/Phu_Quoc_7.4/

Ráno proběhlo trochu nestandardně, probudil mě rámus a křik - Kimi zrovna zjistila, že špatně nařídila budíka a že za 15 min nás mají vyzvednout a ještě nejsme nasnídaní. Pořád se divila, jakto že jsme zaspali - pak na to přišla, prej jsem nenařídil záložní budík, kdyby ona ten první neslyšela..:-) :-) Jojo - jsem to ale popleta..:-) He, no nic. Snídani jsme nakonec v rychlosti stihli. Měli menší zpoždění. První zastávka byla u pagody Hung Long Tu, jelo se tam dost vysoko. Byl tam takový zajímavý kámen ve tvaru sedícího tygra, tak se tam všichni modlili - jinak standardní pagoda. Poté se pokračovalo ke krámku se šušenýma rybama, krevetama atd. Krapet to tam smrdělo, ale dalo se to vydržet. Zajímavé bylo, jak tam chovali mořské koníky. Měli jich plné akvárium a vedle plnou nůši usušených koníků..:-) Pak nám začala ta prodavačka vysvětlovat, co se s nima dělá. Musíte si koupit tak 3-4 živé koníky, ona vám je vyloví a hodí je do lahve se speciální pálenkou z nějakejch bobulí, co tady rostou - a voni chudáčci v tom destilátu chcípnou a když chcípnou, vypustěj z těla nějaký látky (no jaký asi..:-)), který se smíchaj s tím alkoholem a prej je to super afrodiziakum a dodává to sílu..:-) He, mohlo by se to ukázat Greenpeace, co by na to říkali..:-) Jo a prej ti koníci se hrozně špatně chovaj, vydrží sotva 1 den v tom akvárku, takže pak jsou z nich ti usušení vedle..:-) No my nic nekoupili, ale ten vietnamskej Amík nakupoval. Říkal mi, že si to doma schová a až na tom bude hůř, že to začne pít..:-) :-) njn, Amíci.

Dál jsme pokračovali ke korytu řeky, která teče jen v období dešťů - tj od května do října. No místo pěkný a kdyby tam byla ta voda, asi by to bylo zajímavý, ale takhle tam bylo vyschlé koryto a pár šutrů...:-) Kimi mě furt nutila, ať jdu do tý džungle, že je to tam moc hezký, ale radši jsem si dal oddych..:-) Dále jsme pokračovali do vesnice, kde chovají ústřice a jiné mořské potvory. Vesnice normální, hlavní ulici lemují obchůdky s dary moře ve všech formách. S Kimi jsme nic kupovat nechtěli, takže jsme vyrazili na procházku na dlouhé molo. Bylo hezké počasí a krásný výhled na moře. Po návratu z mola jsme si dali 2x 333 (další zdejší značka piva). O půl dvanácté jsme se všichni sešli u auta a vyrazili na prohlídku pepřových plantáží. Je jich tady mraky a prý ten pepř patří mezi nejlepší na trhu a také dosti pálí. Bylo to zajímavé, když to roste - jsou to takové trsy barvných kuliček. Některé jsou červené a některé zelené. Sklízí se jednou za rok. Ty červené jsou nejlepší = nejzralejší a ty se dají sušit zvlášť jako premium class. Taky průvodce říkal, že i když jsou ty kuličky pepře nejdříve červené - není to červený pepř. Když se usuší - je normálně černý. No zajímavá zastávka.

Dál pokračujeme do továrny na vyhlášenou vietnamskou rybí omáčku - Nuoc mam. Přijíždíme a už je cítit výrazný odér. Právě nuoc mam z ostrova Phu Quoc je nejvyhlášenější a má řadu ocenění. Maj tam obrovské kádě a vše dělají starým způsobem. Nepoužívají hřebíky, jsou to jen dřevěné fošny svázané k sobě nějakýma spletenýma liánama. K tomu kvašení se používá pouze jeden druh ryb a ne několik druhů jako jinde. Celé se to nechá namočené v soli a vodě a stáčí nejdříve za 12 měsíců - a to je pak ta nejlepší omáčka - hodně koncentrovaná a tmavá. Potom další už jsou světlejší. Ten proces se stále opakuje, dokud tam nezbydou jen rybí kosti..:-) Taky zajímavá prohlídka. Následuje plánovaný oběd - jíme nějakou syrovou rybu a balíme to do rýžových papírů, docela dobrý, ale jsem zvědav, co to s náma udělá..:-) Následuje ještě krátká zastávka u palírny místního alkoholu - Ruou Sim, jak se do toho dávají ti koníci - mají různá procenta alokholu od 3 % do 40 %. Ta 3% chutná jako to švestkové víno, co u nás dávaj Číňani po večeři. Pak už je transport do hotelu.

Dáváme chvíli oddych a míříme na naši pláž se vykoupat. Sraz na večeři je až v 18:30. Prý abysme si užili západ slunce - ten je kolem 18:00. Západ slunce byl krásný, trochu jsem si hrál s foťákem, takže něco jsem nafotil - uvidíme jak to dopadne. V 18:30 vyrážíme na poslední večeři na ostrově - zase takový vietnamský standard. Jinak upozornění pro případné cestovatele - pokud nemáte rádi sea food, tak u cestovky nahlašte, že jídla nechcete. Nic jiného se tady skoro nejí...:-) Po večeři jsme se nechali vysadit v centru u hlavního trhu. Prodávají tam také všechny dary moře co znám - je tam spousta pouličních restaurací. Kdybychom už nebyli po večeři, něco bysme si dali...:-)

Video : http://www.youtube.com/watch?v=nbxp_uW-kC4

Jinak bylo tam dost Amíků a Evropanů a baštili jak diví..:-) Cestou domů jsme se ještě stavili v baru na 2x Saigon (další druh piva) a pak už jsme šli na kutě.

Fotografie den č. 2 - http://mudrolin.rajce.idnes.cz/Phu_Quoc_8.4/

Závěr : Ostrov Phu Quoc má naše maxiální hodnocení. Jsou tu překrásné pláže, čisté moře, spousty krásných plážových restaurací. Historie ostrova je také velmi zajímavá. Pokud se někdy vydáte do Vietnamu - určitě si těch 250 dolarů na osobu vyčleňte, stojí to za to. Určitě by to šlo pořídit i levněji, ale museli byste si zarezervovat letenky dopředu a výlety si dělat sólo - taky to jde, ale my volili tu pohodlnější variantu. Pokud byste chtěli pouze válecí dovolenou - je to jedno z nejlepších míst. Nabídka služeb je opravdu velká, od výletů, jak jsme byli my, až po noční lov chobotnic. Průvodce nám říkal, že vietnamská vláda nemá dostatek peněz, aby zainvestovala do infrastruktury ostrova, takže dovolila zahraničním společnostem, aby to tu vybudovali. Staví se nová silnice kolem ostrova, nové mezinárodní letiště, rostou nové hotely. Vsadil bych se, že do 10ti let to bude jedno z nejnavštěvovanějších míst této lokality. Atrakce jako lov perel, ústřic, pěstování pepře - myslím, že to na turisty dobře zabere..:-) Jinak k té naší cestovce - An Travel, v Lonely Planet patří mezi ty středně drahé, ale služby má výborné. Vše co jsme měli mít, jsme měli a stále platí staré známe rčení - že dostanete přesně to, co si zaplatíte. Nakonec si ještě neodpustím příměr, užitý v názvu. V 60., 70. letech ten ostrov byl noční můrou pro jakéhokoliv člověka na světě. Páchaly se tu hrozné ukrutnosti na lidech, člověk by dal celé své jmění, aby se sem nedostal. Nyní se z pekla stává ráj na zemi a lidé budou ochotni zaplatit hodně peněz, aby si zde mohli užít krásnou dovolenou na tropickém ostrově.