Ráno vstáváme v 8:00, což je dosti brzy, když jsme šli spát ve 3:00. S obtížemi se valíme z postele a jedeme na snídani - venku prší a je pošmourno. Zůstáváme na snídani tedy v hotelové restauraci. Dáváme nějakou bagetku - nic moc a hlavně odporný džus. Sem už nejdeme. Při snídani koukáme na mapu a zjišťujeme, že to, co Kimíček naplánovala, je dohromady asi 50 km pěšky..:-) Jelikož prší, tak navrhuju si vzít tágo a projet to autem. Načež Kimíček prosazuje, že v dešti je nejlepší motorka..:-) no ok, alespoň zakusí příjenmný pocit šlehajících kapek deště do tváře..:-) Ptáme se na recepci hotelu a půjčujeme si nějakou Yamahu - 110 ccm za 150 000 VND za celý den plus benzin. Chvíli jí zkoumám, brzdy nic moc, ale přední je ok, velkej stojánek drnčí při jízdě o zem..:-) No nic, lepší kousek asi nemaj, tak to bereme. Narážíme kokosy na hlavy a jedem. První naše zastávka je památka UNESCO - císařská citadela. Je to obrovský komplex budov - z velké části těžce zdevastován vákou - kde sídlil poslední vietnamský císař dynastie Nguyen. Je to postaveno opravdu velkolepě. Celý komplex citadely zabírá velkou většinu centra města. Uvnitř se nachází několik paláců, kdy každý sloužil k něčemu jinému. V tom druhém jsou instalovány 2 obří LED TV a promítají rekontrukční video ohledně celého komplexu. Když to bylo celé, byla to opravdu krása. Obě ty obří TV i to video jsou darem Korejské republiky Vietnamu - je to taky promo akce od Samsungu, odhaduju..:-) Procházíme si jednotlivé paláce a zbytky budov. Komanči si to nejdříve rozsekali, když dobývali Hue vojáci severu, potom to rozbombardovali Amíci, když to dobývali zpět a nakonec to komanči nechali zchátrat - protože je to symbol posledního císaře a ne strany a vlády..:-) až v posledních letech pochopili, že na tom mohou vydělat, tak do toho začali investovat. Sice jejich úmysly jdou jen po prachách a ne po kulturním dědictví, ale hlavní je, že se celý komplex počíná rekonstruovat. Po prohlídce začíná hrozně pršet, vytahujeme pláštěnky a já navrhuju jet na hotel a počkat až přestane silně pršet. Načež jsem prý bačkora, prej Vietnamci taky jezděj za deště..:-) No ok, na hotelu se stejně zastavujeme - bereme větrovky a já měním boty z promokavých na promokavé, ale bez ponožek..:-)
Kimíček a mandarín střežící hrobku císaře
Míříme za dalším cílem naší túry - pagoda Tu Dam. Vcházíme dovnitř, procházíme si okolí, ale vypadá to, že je zavřená. Prochází kolem nás nějaký mnich, tak ho Kimík poprosí, ať nám otevře, mnich v pohodě - došel pro klíče a otevřel...:-) zajímavý. Pagoda zevnitř klasika - na pagody v okolí Da Lat, ale zdaleka nemá. Po prohlídce nasedáme opět na naši mašinu a vyrážíme na chrám Nam Giao. Je to kousek. Motorku necháváme před branou a jdeme dovnitř. No žádný chrám nenalézáme - jen obrovský park a uprostřed kruhový piedestal. No - to je ono..:-) ještě, že se neplatí vstupné..:-) Další zastávku máme v pagodě - Tu Hieu. Přijíždíme a hned k nám přiskakují asi 3 ženský a chtěj nám vnutit od svíček přes pohledy po nevím co. Kimíček si kupuje za 1000 VND kadidla a vyrážíme. Cestou zjišťuju, že večeře ve vlaku asi nebyla košer..:-) no nic, pokračujeme. Je to relativně velký komplex velmi starých chrámů a posvátných míst - vše schované v lese. Kimíček zapaluje kadidla a pronáší krátkou modlitbu. Je duchem někde mimo a já jsem se svými tenesmy opodál. Nedá se nic dělat - přerušuji její modlitbu a říkám jí, že jestli nechce, abych tady kálel na posvátná místa, tak musí sehnat nějakého mnicha a WC..:-) No nakonec se podařilo, zobnul jsem pak jeden Ercefuryl, paňáka slivky a mohli jsme pokračovat v prohlídce. Mezitím nám ten mnich zjevně pobavený mojí záležitostí otevřel hlavní chrám. Opět, standard pagoda. Ti mniši mají hned vedle prodejnu psaných budhistických moudrostí na speciálním bambusovém či "pískovém" papíře. Dělají to sami a je to psané staročínskými znaky či starovietnamštinou. Je to moc hezké, něco kupujeme domů. Ještě, že tady mám Kimíčka - že to přeloží. Vzpomínám si na tu reklamu, jak běžela u nás - jak tam ten Číňan tetuje toho borce, aby měl "vostrej čínskej znak" a pak je záběr, jak to obkresluje z čínského jídleního menu a tetuje mu tam kung pao..:-) :-) Koukáme ještě po okolí a razíme k motorce.
Říkám si, že Kimíček musí přeci něco z té cesty v dešti mít - tak jí startuju motorku a nasedám jako spolujezdec. Po chvílí nesmělosti vyráží Kimíček=malej Rossi vstříc novým zážitkům rychlostí 20 km/h...:-) Asi po kilometru jsem to vzal já, jelikož bysme nikam nedojeli, ale Kimíček byla spokojená, že řídila mopeda..:-) Byla asi jediná asiatka kolem dokola, co to neuměla..:-) Další zastávka je komplex císařských hrobek - Tu Duc Tomb. Je jich v okolí ještě několik podobných. Tady jsou pochovány císařovy konkubíny, on sám a a jeho manželka. Pak ještě někdo, ale to už si nevzpomínám. Parkujeme mašinu a vyrážíme. Je to opravdu honosné - pěkně vystavěné, nicméně dosti chátrající. Njn - patřilo to císaři = komunistický nezájem. Procházíme všehny ty hrobky - je to opravdu velmi rozsáhlý areál. Kolem 16:30 už mašírujeme k východu. V plánu máme ještě 2 místa.
Nakopávám stroj a frčíme - zkoušim, co to dá. Nefunguje tachometr - takže se to blbě odhaduje, ale tak kilíčko jsem z toho vymáčknul. Za chvíli dojíždíme k poslední pagodě - Linh Mu. Parkujeme mašinu a vyrážíme. Jo - všude u těchto pamětihodností se platí parkovné za motorku - nevím jestli je to oficiální, nebo ne, prostě když jedu, vždy mě někdo naviguje na parkoviště a pak chce asi 5 000 VND. No nevim, ale co - je to pakatel. Stoupáme po strmých schodech nahoru k pagodě. Zase - standard pagoda, ale okolí a okolní park jsou krásné. Potkáváme poprvé ve Vietnamu skupinu asi 15ti Čechů..:-) Doprohlížíme si komplex a hurá na poslední pamětihodnost. Nějaký most dle LP. Jenže cestou padla hustá mlha a začalo hrozně pršet, tak jsme si řekli, že ho obětujeme a šli jsme na hotel. Dali jsme spršku a šli dle doporučení LP do restaurace Floating Boat Song Huong hned u řeky. Dali jsme si nějaké mořské potvory - jídlo super. Po večeři jsme zamířili rovnou na hotel. Byli jsme dosti hotoví. Navíc zítra jsme si objednali výlet do Demilitarizovaného pásma = DMZ. Stálo to 300 000 VND za osobu, odjíždí se v 6:00. Tak spát..:-)
fotografie : http://mudrolin.rajce.idnes.cz/19.4._Hue/
Závěrem : město Hué určitě stojí za zhlédnutí. Krásný císařův komplex, citadela, císařské hrobky atd. Charakter Hué je trochu odlišný např. od Saigonu - určitě zde jezdí více lidí na kole a ne na motorce. Na prohlídku pamětihodností je opravdu lepší si vzít motorku nebo taxi. Vzdálenosti jsou dosti velké. Jinak Hué bych doporučil určitě - jsou navíc z něj organizovány zájezdy do DMZ a do tunelů Vinh Moc. Prostě - bývalé hlavní město Hué stojí za zastávku.
