Dnešní problémy se různě obchází a nikdo neřekne jejich podstatu. USA „mírumilovně“ osvobodí lybijský lid, potrestá Irák, Afganistán, Sýrii a Evropo - pokračuj! Vždy byly tyto akce prezentovány jako mír posilující, ale opak je pravdou. Dovedeme si představit, že tyto napadené státy by byly křesťanského vyznání?
Jaké jsou vlastně vztahy mezi jednotlivými monoteistickými vírami? Vůdčí postavení Židů je určené přímo podle Starého zákona Bohem a spor o Ježíše je základním sporem mezi třemi náboženstvími, je důvodem tiché nenávist, závisti a mnohdy i válek. Bůh hovoří o Židech jako o vyvoleném národě. Izraelcům je zaslíbeno, že nikdy nezmizí z povrchu tohoto světa. Přitom tento národ přestal oficiálně existovat již v roce 70 n. l. po dobytí Jeruzaléma Titem, tedy pouhou jednu generaci po smrti židovského mesiáše Ježíše. Dodnes Židé přitom neuznali tohoto spasitele a na svého, Bohem jim slíbeného, dále čekají. Jako národ jsou rozprášeni dlouhá staletí po celém světě a všude jsou vybíjeni a nenáviděni pro jejich neuvěřitelné schopnosti. Izraelci znovu nabyli svou oficiální územní existenci až v roce 1948 poté, co více než 6 milionů jich bylo povražděno náboženskými odpůrci. Důvody oné nenávisti jsou čitelné ve Starém a Novém zákoně, nesmí se o tom oficiálně mluvit, ale je to v myslích věřících zakotvené. Zjednodušeně řečeno: Židé nám podle Nového zákona umučili Ježíše a podle Starého zákona jim Bůh dal přednostní postavení mezi všemi věřícími. Není to důvod k nenávisti? Bůh jim jakoby daroval část svých schopností a výčet úspěšných osob v oborech vědy, bankovnictví, obchodu, umění, filosofie atd. to neomylně dokazují. Jejich schopnosti lze dokázat například na nositelích Nobelových cen, kde tvoří Židé 22% podíl a přitom zastupují počtem lidí pouhé 0,2% světové populace. Například muslimských nositelů Nobelovy ceny je v poměru na jednoho obyvatele zhruba deset tisíckrát méně, než nositelů z řad Židů. To na druhou stranu neznamená, že by byli Židé například stejně schopní i v jiných oblastech života, třeba sportu, nebo zručnosti při výrobě. Buď Bůh se zázračnou lehkostí stvořil Adama podle bible, nebo jej stvořil jako nějaký kosmický návštěvník dnes již známou metodou implantátu nebo vylepšením DNA zdejšího opočlověka. Ať to bylo tak nebo tak, vytvořil člověka s velkými schopnostmi a ty se postupně ředily dalším postupným křížením. Židé se většinou brali mezi sebou a udrželi si proto proti nevěřícím lidem své DNA původnější.
Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického náboženství, založeném na učení Ježíše Krista a patří sem katolíci, protestanti a pravoslavní, dohromady asi 2,3 mld. lidí. Židů je na světě pouze 13,4 milionů a na rozdíl od křesťanů na svého očekávaného Mesiáše stále čekají. Křesťané uvěřili Ježíšovi, že je oním Židy očekávaným Mesiášem, Spasitelem lidstva a Božím Synem a muslimové jej berou za jednoho z nejvýznamnějších proroků. Podle Starého zákona Bůh tvořil člověka Adama a pak naklonoval i Evu aby spolu měli poté dva syny, z nichž Kain zabil svého jediného bratra Abela. S kým tito muži zplodili své potomky, není v bibli popsané, ale dá se předpokládat, že ženy si mohli vybírat z vyspělých opolidí, kteří zde již na zemi byli na špici vývoje pozemského tvorstva.
Vznikl lidský rod, který měl v sobě hodně z inteligence Adama a Evy. Jenže časem se počínající lidstvo začalo chovat natolik nevhodně, že Bůh se rozzlobil a zničil je všechny potopou a Noe se stal zakladatelem čistšího lidského rodu. Právě Noe a Abrahám jsou zakladatelé židovského vůdčího národa, protože byli v Boží přízni pro svou víru a oddanost. Bůh řekl Abrahamovi: „ Staneš se praotcem hlučícího davu národů, Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou. Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu. A tobě i tvému potomstvu dávám do věčného vlastnictví zemi, v níž jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem.“ Tato slova se všem ostatním věřícím dodnes nelíbí a jsou ve vyspělé západní civilizaci důvodem k rozporům. To byl i jeden z důvodu vypuknutí druhé světové války a mnoha jiných konfliktů. Proč třeba muslimové neutíkají do přístupnějšího Izraele, ale raději riskují nebezpečnou cestu do křesťanské Evropy? Vliv náboženství na dění ve světě se stále podceňuje. Dějiny dokazují, že náboženství bylo zohledňováno do běžného života dříve i nyní jak u křesťanské civilizace, tak dnes o to výrazněji i u muslimské. Jako dítě z nevěřící evangelické rodiny, jsem od táty slýchával po večerech nadávky na bolševiky, nacisty a především židovstvo. Taková byla doba, a když jsem si přečetl onen článek od Peroutky, vzpomněl jsem si, jak za první republiky u nás lidé skutečně nahlíželi na Židy. Nepamatuji si, že by jako národ vyprovokovali nějaký válečný konflikt a tak důvodem k jejich neoblíbenosti v minulosti i dnes musí být skutečně jen ta závist.
