V pořadu Hyde park se zmínil Dalajlama o kvantové fyzice, po něm byl zpovídán Halík a také ji připomněl. Abdikace Benedikta XVI a redukce křesťanství Františka spolu se záhadnými neúspěchy misí na Mars nás musí vést k závěru, že
církve s obavami očekávají zásadní vědecký objev.
V televizním pořadu jsme se od Dalajlamy dozvěděli mnoho rozumných názorů na současné světové dění. Je to skutečně neobvykle schopný člověk, který se zajímá mimo jiné mnoho let o moderní vědu a dokáže její vliv prakticky spojit s dalším vývojem života na zemi. Kvantová fyzika jej zajímala již dávno především proto, že kontinuita existence je pro buddhisty velmi důležitá, vede totiž k reinkarnaci. Dalajlama sám tvrdí, že se zajímá o kosmologii, neurobiologii, psychologii a kvantovou fyziku, řekl, že ve světě je něčím novým, v Indii je ale tento koncept známý přes dva tisíce let.
Na první pohled je totiž možnost ovlivnit nějakou fyzikální věc pouhou myšlenkou šílená. Dnes ve vyspělém světě jsou stále ještě takové skutečnosti zařazovány do paranormálních jevů, přitom se přichází na to, že jsou vlastně normální a dají se částečně vysvětlit. Vše je řízeno pravděpodobností a nikdo se jejímu vlivu nevyhne. Kvantová fyzika říká, že pokud není nějaká částice pozorována, může být současně kdekoliv a teprve až pozorováním se určí místo jejího zhmotnění. Vyloženě klasickou kvantovou podivností je superpozice. Jednoduše řečeno jde o to, že objekty mohou existovat ve více různých stavech zároveň. Zní to zvláštně, ale taková je prostě kvantová mechanika. Fyzici MIT teď navíc přicházejí s tím, že kvantové efekty nejsou omezené jenom na šíleně malé a neviditelné vzdálenosti pod velikostí atomu. Podle nich totiž neutrina, elementární částice s velice malou hmotností ze skupiny leptonů, mohou být ve stavu superpozice na vzdálenost stovek kilometrů. Kvantová mechanika se uplatnila v počítačích, mobilech, speciálních materiálech, chemických a dnes i biologických procesech. Bez této teorie by záhadou zůstala vazba elektronů v atomech, rentgenové a gama záření, chemická rozmanitost s periodicitou vlastností prvků a princip pravděpodobnostní podstaty našeho vnímání. Částice si pamatují svůj původ a se svou mateřskou částicí jsou jakoby stále na původním místě. To má dalekosáhlé důsledky, informace se neztratí a vše by mělo být sourozenecky svázané. Jestliže Linde uvažuje o vesmíru v číslech 10400 je vhození zrnka písku do oceánu příčinou toho, že již nikdy vesmír nebude takový, jakým by byl, když byste tam to zrnko nehodili. O tyto jevy se Dalajláma již mnoho let zajímá, hodně cestuje a má možnost promlouvat s odborníky z celého světa. Výsledkem je prohlášení, že o další volbě dalajlámy si musí rozhodnout Tibeťané sami. Tuší, že život ve vesmíru je běžný, nevznikl pouze zde na Zemi a bohové byli spíš v podobě Buddhy, než v podobě zcela nekonkrétního a nepopsatelného Boha.
Tohoto stejného výsledku se mohou, ale nemusí, obávat církve založené na vše tvořícím a všemu panujícím Bohovi. Zlomový objev života skoro v jakékoliv z galaxií, kterých stále přibývá - je jich prozatím jenom nad bilion, způsobí převrat v myšlení lidí. Život nemusí být řízen vousatou všemocnou a všeznalou skoro lidskou osobou, jeho podoba může být pouze v jakési zákonitosti, která nemá s inteligentní bytostí nebo strojem nic společného. Může být pouze v podobě přírodních funkcí, jednou z nich může být například pravděpodobnost, nikdo neví proč funguje, přesto platí, dalším stvořitelem může být právě kvantová mechanika a mnoho jiných ještě neobjevených přírodních realit. Tyto zákonitosti lidstvo částečně zná, ale nevěnuje jim takovou pozornost, jakou by si zasloužily.
Proroctví Svatého Malachiáše určilo po rezignací Benedikta posledního 112. papeže Františka. Svět údajně volbou tohoto posledního papeže bude spět do temných věků a církev zanikne. Je pravda, že tento papež způsobil mnoho kontroverzí včetně úvahy o rozbíhající se 3. Světové války. Od takové osobnosti katolické církve je přijmutí teorie evoluce též neobvyklá, řekl „ Když čteme o stvoření v knize Genesis, riskujeme, že si budeme představovat, že byl Bůh kouzelník s kouzelnou hůlkou schopen udělat všechno. Ale není tomu tak.“ „ Velký třesk, o kterém dnes věříme, že byl původem světa, nepodporuje zásah božího tvůrce, ale spíše to vyžaduje.“ „Evoluce v přírodě není v rozporu s představou stvoření, protože evoluce vyžaduje vytvoření bytostí, které se vyvíjejí.“ Dá se proto tušit v každém případě rekapitulace náboženství vlivem nějakého zásadního objevu, který zcela jednoznačně zbourá staré základy dominantních vír. Již samotná abdikace Benedikta byla neobvyklá, vždyť opravdu dobrovolně odešel naposledy papež Celestýn V. před 718 lety. Byl původně poustevníkem, zvolili jej proti jeho vůli, odešel po pěti měsících a později jej dal do vězení jeho následovník a tam také nakonec i zemřel.
Další podezřele záhadnou skutečností je ztroskotání kosmické sondy jménem Schiaparelli, která na Marsu měla hledat známky tamního života. Stačilo by málo, pouhý metan by dal záruku existence něčeho živého. Předešlá měření zjistila, že koncentrace metanu pulsují až na desetinásobek, což by mohlo znamenat, že pod zemí jsou nějaké živé organismy, popřípadě kdysi byly, a jednou za čas se proderou na povrch jejich produky. Jenže odběr tolik potřebné skutečně živého organismu, nejlépe s DNA, se zatím nepovedlo získat. Je to jako naschvál, že sondy, které mají právě hledat stopy života na Marsu, skončily fiaskem. Je to záměr? Vždyť sondy na vzdálenějších planetách byly v přistávání úspěšné. Myslet si, že špatné přistávání modulů způsobuje právě Bůh, by bylo asi nejméně logické.
