Z vůle lidu bude volen, do učebnic vtisknut a Evropou vřele vítán kníže pán, nebo snad ten druhý, též nadšený proevropan? Klaus a Bobošíková dostávají jednoznačnou odpověď na otázku, kam se zahleděl národ a kde jsou očekávány skvělé zítřky.
Kníže si najde příležitost jak posílit Havlovu omluvu Němcům a ubezpečí Evropu, že v demokratickém a poklidném soužití s muslimy je záruka správného vývoje dějin. Miliarda sem, miliarda tam, církevní restituce budou mít na své straně vlivného člověka, přijdou vleklé soudní spory, rozsudky a později i veta a milosti. Evropa rozjede dluhovou měnovou unii a my budeme záhy jejím naivním garantem i za cenu přechodu z koláčů na chleba. Jednostranný pohled na západ se stane předpisem, případné snahy navázání dobrých vztahů s východem budou v zárodku potlačovány a Havlovo nasměrování tak bude mít pokračovatele.
Počátky působení rodu Schwarzenbergů v Čechách jsou spjaty s účastí po boku císaře Zikmunda na kostnickém koncilu a následujícím bojem proti husitům v křižáckých výpravách. Za své věrné služby dostal později předek rodu Erkinger od Zikmunda v zástavu některá česká města a hrady. Byl zde usazen zastánce katolíků bojující proti protestantům. Do budoucnosti se tak vytvořila rovnoběžka procházející Evropou právě přes Čechy, Německo a Belgii, na sever od ní byli protestanti, na jih katolíci. Dnešní kandidát na prezidenta spolu s Kalouskem prosadili odevzdání majetku především katolické církvi a svůj hlavní cíl svého působení v politice již bohatě splnili. Při krátké paměti voličů se může stát, že zvolený prezident bude prosazovat nového předsedu TOP 09 do funkce premiéra.
Ať dopadne volba jakkoliv, na Havlovi a Schwarzenbergovi zůstává vina za schvalování vojenských akcí v Srbsku, Libyi, Iráku a Afganistanu, přitom výsledky těchto agresivních válek jsou víc záporné, než pozitivní. Těžko lze pochopit, co je demokratického na zabíjení a proč právě tyto osoby jsou uznávanými lidumily. Zcela neodpustitelné bylo prosazování umístění radaru v Brdech, každý člověk musel vědět, že v případě konfliktu bude první atomová bomba směřovat právě na radar umístěný do českého kotle. Za tyto snahy by měli být všichni prosazovatelé nařčeni z vlastizrady.
Vše souvisí se vším, proto se ptejme, jaká je vlastně budoucnost EU? Určitě se najdou lidé, kteří jsou přesvědčeni, že její prosperita stoupá a vše je v nejlepším pořádku, většina z nás ale vnímá její úpadek, nelogičnost a každé další řešení problémů vidí jako nerozumné. Jak může být výhodné něco postavit, když víc jak čtvrtinu nákladů na určitý projekt spolkne administrativa - to není tržní, ale administrativní hospodářství. Příprava projektu, schvalování, navyšování cen nutným dodržování evropských norem a kontroly z EU. V konečném součtu se musí objevit i riziko z nesplnění nějakého nařízení a nezískání přislíbených peněz. Tyto náklady jsou nadplán, protože vlastní české předpisy a administrativy nelze obejít a také něco stojí. Všechny tyto vícenáklady musí pracovní výkony v EU znevýhodňovat vůči ostatním zemím ve světě. Při dodržení současného trendu zvyšování počtu nesmyslných nařízení a nárůstu byrokracie nastane situace, že se celá, původně vyspělá, Evropa stane zaostalou zemí.
Historicky se ustálil poměr odpracovaných hodin na přežití rodu v teplých a studených oblastech, studené prostředí proti teplému totiž nutí lidstvo více pracovat. Severské státy budou muset dorovnávat životní úroveň jižních zemí. Tento rozdíl lze pozorovat i na území jednotlivého státu, například průmyslový sever Německa, nebo Itálie je tahounem jižního území. Obyvatelstvo každé země bude upřednostňovat takové strany, které jim přislíbí větší přísun peněz na úkor těch ostatních. Mladí lidé ovládající moderní byznysjazyky mají dojem, že se uplatní ve světě a nějaký český původ je jim vlastně k ničemu. Po shlédnutí včerejšího klání kandidátů na prezidenta neudivila odpověď Schwarzenberga na platnost Benešových dekretů, šokující bylo souhlasné nadšení publika. Benešovy dekrety prý neplatí již dvacet let přijetím Listiny základních práv a svobod. O tomto jeho názoru se ví a každý samozřejmě musí počítat s následky, které se budou muset řešit po jeho zvolení. Udivující na tom všem je nadšení přítomných diváků, kteří jsou většinou z Prahy. Asi nikdy neslyšeli vyprávění o vysidlování Čechů z pohraničí po obsazení Sudet. Když jsem jel v roce 1968 studovat do neznámého Liberce, máma mě upozorňovala: „Dej si pozor na Němce, radši se jim vyhni, já jsem viděla co dokážou.“ Před libereckým nádražím jsem čekal na tramvaj a se mnou i dvě babičky s vnoučaty. Spolu šprechtily, také vnoučata napomínaly německy, přitom děcka mezi sebou mluvila česky a babičkám odpovídala německy. Máma měla pravdu, zůstalo tu mnoho Němců, přitom já sám jsem měl větší obavy z vojsk Varšavské smlouvy, která tu pár dnů před mým příjezdem postřílela tolik lidí a na dlažbách byla vidět ještě krev.
Dějiny se budou muset přepsat z pohledu nové situace v Evropě. Budeme muset zapomenout na to, že vlastně Masaryk a hlavně Beneš nechtěli některá území v pohraničí, ale vítězné mocnosti jim je vnutily s poukazem na to, že poražené státy musí být alespoň nějak potrestány. Vysídlování pohraničí po druhé světové válce bylo také provedeno se souhlasem vítězných mocností. V té době nikdo nečekal, že se jednou najde náš prezident, který se dobrovolně omluví a nastartuje proces vedoucí k pozdějšímu navracení majetků.
